Panregiony výpisky Indický panregion

70. a 80. léta

• velmi slabá pozice donutila Indii k pragmatické změně zahraniční politiky

  • výsledkem byl podpis indicko-sovětské smlouvy o míru, přátelství a spolupráci v roce 1971 (SSSR se stala největším obchodním partnerem Indie a stouply dodávky zbraní ze strany SSSR) → partnerství bylo zaměřeno jak proti Číně, tak proti Pákistánu → tímto aktem byla dokončena bipolarizace panregionu

• v roce 1971 proběhla třetí indicko-pákistánská válka, při níž dnešní Bangladéš (dříve Východní Pákistán) získal nezávislost

  • Indie bojovala s podporou SSSR a Pákistán s podporou Číny a USA

• po invazi SSSR do Afghánistánu zesílily USA svoji finanční a vojenskou pomoc Pákistánu

• po nástupu R. Ghándího zůstaly zahraničněpolitické vazby Indie stejné, ale začaly probíhat liberalizační reformy ekonomiky a s tím přišly i první investice ze strany USA, což výrazně nastartovalo Indickou ekonomiku

Vývoj vztahů uvnitř panregionu v období bipolárního konfliktu

• bipolarizace panregionu byla způsobená

  • konfliktem o Kašmír mezi Indií a Pákistánem;

  • neúspěšnou demokratizací způsobenou vnitřními konflikty států a

  • etnicko-ideologickými konflikty

    • nejvýznamnější z nich je konflikt monarchistickou vládou a maoisty v Nepálu, Bhútánci vs. Nepálci, nebo Sinhálci vs. Tamily na Srí Lance → Indie byla do těchto konfliktů pochopitelně zatažena, ale možnosti zasahovat měla omezené, protože indický zásah mohl vyvolat reakci ze strany Číny, která by z těchto periferních států učinila druhý Kašmír a také proto, že by si destabilizovala vnitřní integritu panregionu (například v otázce Srí Lanky)

  • jediným státem, se kterým měla Indie na konci bipolárního období vřelé vztahy, byl Bangladéš

Panregion Indický subkontinent po rozpadu bipolárního uspořádání

• stále zůstává dominantním státem regionu Indie

  • již nejen kvůli své velikosti, ale také kvůli rychle rostoucímu hospodářství

    • po rozpadu SSSR se zlepšily vztahy mezi USA a Indií, naopak s Pákistánem v 90. letech ochladly → výsledkem byl další růst investic v Indii

• ekonomický rozvoj mění podobu indické společnosti → rychle se rozšiřuje střední třída

• nicméně čím víc roste soupeření Indie s Čínou, tím víc posilují vazby mezi Čínou a Pákistánem

• Indie je stále vnitřně nejednotná

  • v pohraničních státech jsou aktivní separatistická hnutí (Nigalandu, Sikkimu, Tamil Nadu) – bývají často podporovány ze zahraničí z Pákistánu, Číny nebo z Barmy

• Indie je chudá na nerostné suroviny → stejný problém jako Čína a to, že je závislá na dovozu ropy → z toho je jasné, že politicko-ekonomické soupeření Indie a Číny začíná být globálním soupeřením o zdroje a o zajištění bezpečnosti lodní dopravy (protože drtivá většina energetických zdrojů je závislá na lodní dopravě) → centrální oblastí tohoto globálního soupeření se stává Indický oceán (Indie má dnes 4. největší loďstvo na světě) → takže dochází k reorientaci subkontinentu zpět na moře