Panregiony výpisky Indický panregion

• elitismus

Vývoj panregionu po roce 1947 a vývoj jeho geopolitické pozice

• geopolitické a mocenské jádro je Indie, zbylé státy tvoří periferii, nárazníkové státy tvoří Nepál a Bhútán, přechodové regiony Pákistán a Barma

• po odchodu Britů se Indický subkontinent ocitl de facto v anarchii → přirozeným potenciálem stát se dominantním aktérem měla Indie

• Nehrúovy principy: Snaze o zajištění dominance na kontinentě nebyla věnovaná pozornost → zaměření na globální úroveň a roli Indie ve světové politice po zisku nezávislosti

  • princip neangažovanosti a nezapojování se do bipolárních struktur, princip bilateralismu, princip asianismu, princip indické jednoty a demokratických hodnot

  • ve skutečnosti nefunkční, protože téměř ihned po vyhlášení nezávislosti se otevřel vojenský konflikt mezi Indií a Pákistánem o Kašmír (ten byl v roce 1947 přičleněn k hinduistické Indii, Pákistán odmítl, protože Kašmír byl většinově muslimský a chtěl jej připojit ke svému území → vyřešeno rozdělením Kašmíru na dvě části, přičemž se málo osídlená severní část přidělila Pákistánu a hustě osídlená část muslimy zůstala součástí Indie)

    • tím však konflikt nebyl vyřešen, od roku 1947 proběhly mezi oběma zeměmi další dva otevřené konflikty → Pákistán se nevzdal vize „osvobození Kašmíru“ a situace vedla k zahájení vnitroregionálních závodů ve zbrojení

50. léta

• rostoucí výdaje na zbrojení oslabovaly pravděpodobnost plného využití potenciálu panregionu na cestě k opuštění periferie mezinárodních vztahů

• v 50. letech došlo k ukončení občanské války v Číně a ke stabilizaci moci komunistů a jejich následná expanze do Tibetu → Čína tak získala prostor pro případné přímé ovlivňování politického vývoje uvnitř Indického subkontinentu

• další významnou událostí byl vznik bipolárního konfliktu a nástup Eisenhowerovy administrativy → ta hledala v Asii spojence v boji proti šíření komunismu, kvůli Nehrúovi raději utvořily USA spojenectví s Pákistánem → Pákistán se potom stal jedním ze zakládajících států vojensko-politických bloků CENTO a SEATO

• spolupráce Pákistánu a USA ukončila uzavřenost panregionu, ale také panregion bipolarizoval

60. léta

• sílící tlak Číny v regionu pokračoval i v 60. letech

  • rozbuškou bylo protičínské povstání v Tibetu v roce 1959, jež Indie podporovala

    • Čína obvinila Indii z vměšování do vnitřních záležitostí a požadovala na oplátku severní část Džammú a Kašmír (tu polovinu Kašmíru, která Indii zůstala po bojích s Pákistánem) → vše vyústilo v čínský vojenský útok na Indii v roce 1962, čemuž Indie nebyla schopná vzdorovat

• Čína tyto území zabrala a do dnes je okupuje, navíc podepsala pakt s Pákistánem o vzájemné spolupráci → Čína tak začala výrazně ovlivňovat dění uvnitř panregionu