Panregiony výpisky Indický panregion

Barmu Britové anektovali již v 50. letech po tzv. druhé anglo-barmské válce část území a po třetí anglo-barmské válce pak Britská Indie anektovala celé území Horní Barmy

• k plnohodnotnému připojení Barmy k Britské Indii nikdy nedošlo, ale nezávislost získala Barma až v roce 1948

důležitým procesem 2. poloviny 19. století bylo zavedení britské koloniální správy v rámci Britského impéria → stejně jako Mughalové čelili i Britové odboru

• zavedení systéme „men on the spot“, což situaci uklidnilo, ale ani tak se heterogenita oblasti nezlepšila

po 1. světové válce začal mít britský systém problém se stále větší fragmentací panregionu, což oslabovalo efektivní správu území

po 2. světové válce Britové území zcela opustili v rámci procesu dekolonizace 1947-48 a etablovaly se zde nové nezávislé státy podle náboženského klíče:

• hinduistická Indie,

• muslimský Západní a Východní Pákistán (později od roku 1971 Pákistán a Bangladéš) a

• nezávislými státy se staly Barma a Srí Lanka

Indický subkontinent je druhý nejlidnatějším panregionem světa (po Dálném východě) a země subkontinentu Bangladéš, Indie a Pákistán patří mezi 10 nejlidnatějších zemí světa

pragmatická limitace hranic Britské Indie zapříčinila jak výraznou heterogenitu, tak rozdělení mnoha etnik umělými hranicemi

• např. rozdělení paštunského území mezi Afghánistán a Pákistán v roce 1947;

• rozdělení Balúčů a jejich historického území Balúčistánu mezi Pákistán a Írán

etnická i jazyková diverzita se projevila ve všech nezávislých státech po roce 1947-48 → žádný ze států nelze považovat za homogenní národní stát

historicky dominantním náboženstvím je hinduismus, ten však dnes již převládá pouze ve dvou státech – v Indii a Nepálu → střetávají se zde tři velké náboženské směry – hinduismus, budhismus, islám

• islám přišel do panregionu v 8. století a rozšířil se zejména v severních částech panregionu (sever dnešní Indie, Pákistán, Bangladéš)

• budhismus se šířil ze severu na severovýchod, dnes je většinově na Srí Lance, v Barmě a v Bhútánu

v ekonomické oblasti převládá zemědělství ve všech státech, Indický subkontinent není bohatý na nerostné suroviny (výjimkou je Barma, ta má zásoby ropy a zemního plynu) → prozatím je většina států panregionu soběstačná (až na Bangladéš, která patří mezi nejchudší státy světa a je od svého vzniku v roce 1971 závislá na potravinové pomoci okolních států – časté záplavy)

• co vyprodukují, to také spotřebují, takže mezi jednotlivými státy panregionu nefunguje hospodářská výměna → jeden z důvodů, proč se nevyvinula nijak zvláštní integrace

• na pobřeží poloostrova přední Indie se vytvářejí průmyslová hi-tech a IT centra