Úvod do praktické žurnalistiky 12

Post-pravdivá (post-faktická) éra a politika

Kontextualizace přechodu k post-pravdě v politické komunikaci

historická chronologie dle Trine Villumsen Berling a Christian Bueger;

1. 50. až 60. léta 20. století = technokratická vize v možnost toho, že věda má schopnost nasměrovat, vést a udávat tempo rozhodovacím procesům v politice

2. publikace F. Lyotarda „Postmoderní podmínky“ (1979) = začátek konce víry v existenci univerzální pravdy

3. postmoderní myšlení podkopalo myšlenku, že věda může být absolutní jistotou v 90. letech 20. století

4. též kritické teorie vliv na erozi univerzální pravdy

5. nyní: upřednostňování „kontextualizační pravdy“ na úkor pravdy univerzální

6. spin, branding, internet, sociální média = vliv na post-pravdivou společnost

• vědecký narativ ale zcela nezanikl (viz vize „knowledge societies“)

• „praktická reflexivita“

• H. Arendt (The Promise of Politics, 1993): mimo politickou sféru může existovat singulární pravda, v prostředí politiky existuje pouze v plurální podobě a je tendence spojovat ji s názorem

• např. globální oteplování – ve vědecké komunitě fakt, v politice věc názoru, která mlže být názorem mezi jinými názory

Charakteristika post-pravdivé politiky

• „Post-truth“ the Oxford English Dictionary´s mezinárodní slovo roku 2016 v důsledku prezidentské kampaně v USA a kampaně k referendu o Brexitu

• apel na emoce spíše než na objektivní fakta

• oslabování vysvětlení na základě vědecky doložených faktů a spíše upřednostňování silných narrativů a přesvědčivých příběhů

• „alternativní forma“ a reflexe toho, jak se vztahovat k praktické politice

Existence post-pravdy

Jeremy Collins: V novinách ve VB od roku 2011 post-pravda (např. že se US Fox-News TV odklání od reality

pejorativní nádech a zřídka užívané

2016: nálepkování stoupenců Brexitu a spojování s post-morálkou („post-morality style of politics“)

D´Ancona našel první užití v roce 1992 – článek kritizující Watergate a Iran.Contra Affair – snaha o odvedení americké veřejnosti daleko od pravdy, upřednostňování mýtu od reality

Dezinformace , misinformace a fake news v politice

Informace = fakta o situaci, osobě/ách, události/ech, atp.

Dezinformace = falešné informace vědomě a často skrytě šířené s cílem ovlivnit veřejné mínění anebo s cílem zatemnit pravdu

Misinformace = falešná informace, která je šířená bez ohledu na to, zda s klamavým úmyslem

nesprávná nebo zavádějící informace