TTMV 19

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ROZVOJ

2 základní proudy diskuse:

- pozitivní diskuse – čím je společnost rozvinutější a bohatší, tím více si cení životního prostředí (chtějí žít ve kvalitním životním prostředí)

- negativní diskuse – rozvoj společnost jde ruku v ruce s degradací životního prostředí

Vývoj diskuse

- přelom 18. a 19. století - Thomas Malthus – DÍLO: Esej o principu populace – upozornění na nesoulad mezi počtem obyvatel a množstvím zdrojů (dojdou potraviny)

- regulační mechanismy:

pozitivní regulace - nebudeme zachraňovat nedonošené děti, nemocné lidi

negativní regulace – promyšlená regulace porodnosti

- kritika K. Marxe (vylučování myšlenek)

- Římský klub (1968) – řešení otázek životního prostředí, prestižní klub

- Summit ve Stockholmu (1972) – pod záštitou OSN, vytvoření dvou organizací – UNEP, UN-HABITAT

- koncept udržitelného rozvoje (1987) – princip tzv. předběžné opatrnosti – současná generace má žít a chovat se tak, aby tyto podmínky, ve kterých žijí, mají i nastupující generace (všichni na světě mají právo na uspokojování svých životních potřeb, ale nezáleží, kde žijí) => dodnes velmi vlivný

- Konference OSN o životním prostředí (1992) – milník pro rozšíření konceptu udržitelného rozvoje (ochrana rostlinných a živočišných druhů)

- Světový summit o udržitelném rozvoji (2002) – vznikla deklarace o udržitelném rozvoji, zapojení nevládních organizací (lokální požadavek)

- Summit Rio + 20 (2012) – zapojení sociální aktéři, nevládní organizace+ použití termínů ekologická a vodní stopa

ekologická stopa – cílem je kvantifikovat množství využívaného přírodního materiálu s přírodním kapitálem, který je vyprodukován na daném území

vodní stopa – měří se, kolik vody je potřeba na vypěstování dané komodity (nejnáročnější bavlna, kakao a dobytek)

VZTAH MEZI ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍM A BEZPEČNOSTÍ

- koncept environmentální tísně – lidem se nedostává dostatek zemědělských zdrojů, který by uspokojil potřeby lidí

- environmentální problémy nemusí vést jen ke konfliktu, ale mohou konflikty i ukončovat

- největší environmentální problémy jihu:

1. deforestace – kácení lesů, ale nejsou obnovovány, snižují se plochy pro výsadku (snaha získávat půdu pro pěstování plodit, výstavbu elektráren a fabrik) Př. Brazílie – dálnice

- certifikace dřeva – dvojnásobná cena

1. půdní degradace – Čína, jižní Amerika, Subsaharská Afrika (rozšiřování pouští)

2. fenomén environmentálních uprchlíků

1. lidé odcházejí preventivně – USA – lidé odchází v důsledku tornáda

2. lidé v reálný čas ohroženi environmentální událostí – Bangladéš a Barma – stěhování v době monzunů

3. násilné vysídlování, oblasti, kde má vzniknout projekt – řeka Mekong – výstavba přehrad a vodních elektráren (lidé přesídlováni násilím do jiných oblastí)