základy politologie 4

• V 1. polovině 19. století toho nebylo moc ke zkoumání (dříve o všem rozhodoval král = nejvyšší zákonodárce, exekutivce, soudce, žádné volby, strany, jeho rozhodnutí se považovalo za správné)

• Zkoumání přichází s rozvojem státního aparátu

• Volební právo se začalo rozšiřovat koncem 19. století

• Volební právo je 100 let stará záležitost (od roku 1918)

• Autonomní rozhodování jedince = každý se může rozhodnout svobodně

• Věda s velmi krátkou historií, ale velkou tradicí

• Tradici můžeme vidět v ostatních vědních oblastech, protože se zabývali mocenskými vztahy, měly vliv na formování politologie – sociologie, filozofie, ekonomie, právní věda (příbuzné disciplíny) atd.

Politologie = Multiparadigmatická věda

• Souhrn všech pojetí vědní disciplíny

• Politologie = mění se postupně, ale skokově

• Všichni vědci se pohybují v poznání současného paradigmatu

• Ve vědách existuje vždy jedno paradigma v současné době

• V politologii ale existuje několik paradigmat vedle sebe (vnáší zmatek do vědy)

• Existuje zde celá řada metod

• Neexistuje všeobecně přijímaný soubor ideí a metod, které by byly nezpochybnitelné

3 PŘÍSTUPY (V PARADIGMATU):

1. NORMATIVNĚ ONTOLOGICKÝ PŘÍSTUP:

• Navazuje na filozofii (Sokrates)

• V momentě, kdy se začaly rozvíjet Athény (obce), začala se postupně rozvíjet i politologie = moc (politická filozofie, politická teorie)

• Zajímají je normy, etika.

1. HISTORICKY DIALEKTICKÝ PŘÍSTUP:

• Navazuje na dialektiku

• Neo Marxistický přístup = navazuje na učení K. MARXE, kritická teorie (je jich velmi málo) – z historicky odvozené pravdy

1. EMPÍRICKO ANALYTICKÝ PŘÍSTUP:

• Navazuje na pozitivismus Augusta Comta – velmi blízký sociologii

• Důležitá je empirie = výzkum, data, jejich analýza a interpretace (následky, dopady)

• Práce s čísly, přesnými interpretacemi

• Nehodnotí se, zda to bylo správné či špatné (např. nacistické Německo)

• Tento směr dominuje, navazuje na americké prostředí

NEJHLUBŠÍ KOŘENY POLITOLOGIE NALEZNEME U FILOZOFIE (Aristoteles, Sokrates, Platón), vrcholná ANTIKA

= pravdu má ten, komu je dáno za pravdu

ROZDĚLENÍ VLÁDY VE 2 PROMĚNNÝCH: kdo vládne, pro koho vládne

Sokrates

Podmínkou existence spravedlivého státu, je poznání objektivně existující pravdy

v čele státu mají být filozofové, protože jedině ti jsou schopni skutečného = rozumového poznání

První ve prospěch sám sebe = tyranie, oligarchie, většina ve prospěch většiny – demokracie

Aristoteles

• Jestliže máme zvolit správný model vlády, musíme nejprve studovat kontexty (literaturu)

• Hlavní funkcí státu je zajistit obecné blaho a dobrý život všem občanům státu

Aristoteles rozdělil vládu (správný model vládnutí):