Teorie oše- otázka 10

10

a) Humanistické koncepční modely, charakteristika, struktura a využití v praxi

F. Nightingale

- enviromentální model

- neplánovala vytvoření ošetřovatelského modelu

- podle teoretiků však vytvořila první teorii ošetřovatelství založenou na vztahu
jedinec a prostředí

Základní pojmy:

• osoba – nemocný je jako jedinec pasivní, ovlivňovaný sestrou a
  prostředím

• zdraví – se má udržovat prostřednictvím prevence a kontroly prostředí

• prostředí – vnější podmínky, které působí na život jedince

- sestra musí upravovat prostředí, podporuje jeho schopnost
udržet si zdraví

- prostředí je ohniskem působení ošetřovatelství

• ošetřovatelství – činnosti zaměřené na prevenci onemocnění a kontrolu
  prostředí nebo jeho úpravu

- cílem je dosáhnout zdraví člověka přímo nebo nepřímo úpravou prostředí

- ústřední pojmem v koncepci je prostředí, zejména přírodní – teplo, světlo,
strava, čistota a zvukové podněty

- teorie má 5 částí: čistý vzduch, čistá voda, vyhovující kanalizace, čistota a
světlo

- i přes současnou vyspělost je prostředí problémem ve zdraví i dnes

V. Henderson

- teorie základní ošetřovatelské péče

- model byl vyvíjen na poznání nedostatečně kvalifikované péče o pacienta

- během 1. světové války bylo ošetřování bráno pouze jako doplněk lékařské
praxe – důraz byl kladen jen na výkonovou zručnost

Základní pojmy:

• osoba – člověk je tvořen čtyřmi základními složkami (biologickou,
  psychickou, sociální a spirituální), které zahrnují 14 elementárních
  potřeb

• zdraví – nedefinováno

• prostředí – nedefinováno

• ošetřovatelství – hlavním cílem je nezávislost pacienta v uspokojování
  základních lidských potřeb, zvýšení nezávislosti nebo
  klidná smrt

Potřeby: normální dýchání, dostatečný příjem potravy a tekutin, vylučování,
pohyb a udržování vhodné polohy, odpočinek a spánek, vhodný oděv,
svlékání a oblékání, udržování tělesné teploty v normálním rozmezí,
udržování čistoty a upravenosti těla, ochrana kůže, odstraňování rizik
ze životního prostředí a zabraňování vzniku poškození sebe i druhých,
komunikace, vyjádření pocitů, potřeb, vyznávání víry, smysluplná
práce, zájmové činnosti, hry, odpočinek, rekreace, učení, objevování
nového

- potřeby lze uspokojit základní ošetřovatelskou péči, která z nich vychází

- model je využívaný, základní ošetřovatelská péče je založená na vyhledávání
neuspokojených potřeb N

- plánování je pak součástí ošetřovatelského procesu

D. E. Orem

- teorie deficitu sebepéče

- za své sesterské praxe vypozorovala, že ne všichni lidé, co potřebují lékařskou
péči potřebují i ošetřovatelskou

- ošetřovatelskou péči potřebují ti, co nejsou schopni se o sebe adekvátně
postarat

Základní pojmy:

• osoba – lidé mají vrozenou schopnost starat se o sebe a být nezávislí

• zdraví – nedefinováno

• prostředí – akceptuje definici WHO

• ošetřovatelství – poskytuje profesionální pomoc jedincům, kteří nejsou
  schopni se o sebe adekvátně postarat (nejsou schopni
  sami uspokojovat potřeby)