základy politologie 7

X

• BIKAMERALISMUS (dvě komory – horní a dolní)

• SYMETRICKÝ

X

• ASIMETRICKÝ

V PRAXI EXISTUJÍ RŮZNÉ TYPY PARLAMENTARISMU:

1. PREMIÉRSKÝ

2. parlamentarismus S PŘEVAHOU ZÁKONODÁRNÉHO SBORU

3. STRANICKY KONTROLOVANÝ parlamentarismus (moc se nevyskytuje)

SATORI = ROZDĚLENÍ PARLAMENTARISMU PODLE POSTAVENÍ PREMIÉRA:

1. PRVNÍ NAD NEROVNÝMI:

   • Hlavní představitel výkonné moci je vůdce strany, která vyhrála volby, proto takřka nemůže být sesazen parlamentním hlasováním, poslanci jsou jeho stranickými podřízenými

   • Premiér podle svého uvážení jmenuje a odvolává členy kabinetu

2. PRVNÍ MEZI NEROVNÝMI:

   • Nemusí být oficiálním vůdcem strany, přesto ho parlament sesadí jen těžko

   • Mění složení kabinetu, ale sám zůstává

   • ČR takto vnímána, ale sklouzává i k první mezi rovnými

3. PRVNÍ MEZI ROVNÝMI:

   • Premiér stojí a padá se svými ministry, má nad nimi malou kontrolu a musí akceptovat takové složení vlády, kterému je vnuceno – celá vláda získává důvěru parlamentu

PREZIDENTSKÝ REŽIM (typické pro USA)

• DĚLENÍ NA: severoamerický prezidencialismus (USA) a jihoamerický prezidencialismus

• Opírá se o dělbu moci, která je chápána doslovně – důsledné oddělení výkonné a zákonodárné moci

• Obě moci jsou situovány v jiných rovinách – parlament je v oblasti legislativy všemocný, prezident je vybaven úplnou výkonnou mocí, nikdo z nich ovšem nezasahuje do moci toho druhého

• Přímo volený prezident je zároveň hlavou státu a šéfem vlády

• PREZIDENT je jediných ústavou daným držitelem výkonné moci = jmenuje vládu, která je jakýmsi poradním sborem, konečné slovo má prezident

• PREZIDENT ani členové exekutivy nejsou parlamentu politicky odpovědní = neexistuje institut vota důvěry či nedůvěry (jiné mechanismy „impeachment“)

• PREZIDENT nemůže naopak rozpustit parlament

• Separace částí moci a politická nezodpovědnost exekutivy vůči parlamentu = v praxi jsou uskutečněny pomocí SYSTÉMU BRZD A PROTIVAH (např. prezident pro řadu svých rozhodnutí potřebuje souhlas parlamentu, naopak zákony přijaté parlamentu musí být odsouhlaseny prezidentem)

VÝHODY PREZIDENCIALISMU:

• Přímá volba prezidenta (posílení jeho legitimity)

• oddělení státních mocí

• neodvolatelnost prezidenta

NEVÝHODY PREZIDENCIALISMUS:

• možnost zablokování a sklon k autoritarismu

• nevyměnitelnost prezidenta, ani kdyby se ukázalo, že vládne objektivně špatně nebo úplně jinak, než sliboval pře volbami

POLOPREZIDENETSKÝ REŽIM (typický pro Francii)

• často považováno za to, že nic takového neexistuje

• jiný ho považují za existující

• oproti prezidencialismus je zde oddělena osoba prezidenta a premiéra oproti prezidencialismus je prezident reálně činným aktérem (měli by spolu kooperovat)

• legitimita prezidenta tak vychází od voličů, ne od zákonodárného sboru

• za normálních okolností je prezident nejdůležitější postavou struktury moci, o výkonnou moc se ovšem musí dělit s premiérem a vládou

• rozdělení výkonné moci na „DVĚ HLAVY“ vyžaduje, aby prezident s premiérem spolupracovali ve vztahu k parlamentu (převaha premiéra = KOHABITACE)

• prezidentova role je v období kohabitace minimální, naopak postavení premiéra je značně posíleno