Základy politologie 8

1. HISTORICKO – KONFLIKTNÍ (tzv. Cleavages)

= vznik politických stran je spojen s konfliktními liniemi v rámci společnosti

• Ad 3 a 4 jsou dominantní přístupy vysvětlující vznik politických stran

INSTITUCIONÁLNÍ EXPLANACE VZNIKU PS (3)

• M. DUVERGER

• Moderní PS vznikají ve vztahu k rozvoji volebního práva a parlamentů

• PS vznikají od 2. poloviny 19. století

2 DRUHY PŮVODU STRAN:

1. PARLAMENTNÍ A VOLEBNÍ

2. MIMOPARLAMENTNÍ A MIMOVOLEBNÍ

Způsob vzniku politické strany má vliv na její:

1. Podobu

2. Organizaci

3. Rozdělení moci

TEORIE CLEAVAGES (4)

• S. ROKKAN, 60. léta

• Aplikováno na Evropu

• PŘEDPOKLAD: PS existuje proto, aby reprezentovala něčí zájmy = společnost je rozštěpena podle zájmů (konfliktní linie ve společnosti)

• DOMINANTNÍ ŠTĚPÍCÍ LINIE A TYPY STRAN:

CÍRKEV (křesťansky orientované) X STÁT

CENTRUM (centristické) X PERIFERIE (regionální)

VLASTNÍCI (pravicové) X PRACUJÍCÍ (levicové)

MĚSTO (liberální) X VENKOV (agrární) – kvůli migraci lidí do měst, vylidňování vesnic

STÁT (nedemokratické) X OBČANSKÁ SPOLEČNOST (prodemokratické)

VNITŘNÍ ORGANIZAČNÍ STRUKTURA POLITICKÝCH STRAN

• OBECNÉ DĚLENÍ: přímá politická strana X nepřímá politická strana

• PŘIDRUŽENÉ STRANICKÉ ORGANIZACE = existují samostatně a spolupracují s politickými stranami

• PŘÍMÉ POLITICKÉ STRANY = členi se sdružují ve vnitrostranické jednotky

4 ZÁKL. TYPY VNITROSTRANICKÝCH JEDNOTEK (podle DUVERGERA):

• VÝBORY (má poměrně malý počet členů, neusiluje o zvýšení členské základny, elitní uzavřená skupina, výbor se rozšiřuje pouze podle toho, že si někoho vyhlídne a osloví, zakládá se na kvalitě členů, přijímá pouze takové členy, kteří jim můžou přinést nějaký prospěch)

• SEKCE (opak výboru, velmi široká, usiluje o nejširší členství, apeluje na masy)

• BUŇKY (orientovaná na nějakou profesní bázi, vzniká v místě pracoviště)

• MILICE (za hranicí demokratických politických stran, na úrovni nedemokratického režimu

• NEPŘÍMÉ POLITICKÉ STRANY

ČLENSTVÍ V POLITICKÝCH STRANÁCH:

• 2 základní pojetí = AMERICKÉ (neexistuje institut členství, pouze se identifikujeme se stranou tím, že jí volíme) X EVROPSKÉ (klasický institut členství)

• VSTUP DO PS:

1. VOLNÝ (neexistuje jakákoliv podmínka pro vstup do strany)

2. REGLEMENTOVANÝ (musí se podat přihláška, rozhodování o členství, musí se za nás zaručit alespoň 2 současní členové strany)

MÍRA PARTICIPACE STRANÍKŮ NA CHODU PS:

• 3 stupně účasti:

  • ČLEN – VOLIČ (pro stranu nejvýhodnější člen – nečlen, neparticipuje na chodu strany a neříká, jak by se politika v rámci strany měla dělat)

  • ČLEN – SYMPATIZANT (podobné atributy jako volič, trochu více participuje v PS, kandiduje do nějakých funkcí, má nějakou funkci uvnitř PS, je velmi aktivní, co se týče komunikace dovnitř strany – tento typ není tak populární)

  • ČLEN – MILITÁRNÍ STRANÍK (nejvyšší míra účasti na chodu PS, velmi výrazně se identifikuje s PS, účastní se všeho, co PS organizuje, nezáleží mu na programu, je to záležitost nějaké identity, vnímání na úrovni vlastní identity s PS)