Teorie mezinárodních vztahů 1

Teorie jako nástroj poznání

- způsob organizace poznatků, které se váží k určitému předmětu poznání

- předmětem jsou mezinárodní politické vztahy, pojímány jako odlišné od vztahů vnitropolitických (válka a mír vs. otázky vlády), vláda vs. bezvládí

-funguje jako lupa, zvětšuje to podstatné (rozdělení moci, domácí ideologie, intenzita mezistátních vztahů

- jako mapa, ukazuje, co kam patří a co s čím souvisí (příčiny válek, typy mezinárodní spolupráce)

- pluralita teorií – neshodnou se na tom, co je podstatné, ani jakým způsobem poznávat

1. hierarchická, v mezinárodních vztazích to není => (mezi státy)

- anarchisté mají ideologický program (bezvládí)

Teorie a historie

- teorie hledá v historii obecné vzorce či alespoň analogie, čímž popírá historickou jedinečnost událostí

• obecnost vs. jedinečnost

• neměnnost vs. změna

• zákonitost vs. událost

- historik nehledá společné znaky

- obecná pravda se nemění

- marxismus -> hledala historické tendence

- husitství -> národní obrození (průběh demokracie)

- politická teorie vyjadřuje politické poměry, v nichž vzniká

Starověk – Řecko a Řím

- Řecko: politicky rozdělené do městských států, které spolu válčily

- Thukydides – O válce peloponéské, realismus, válka o moc, válka vypukne když, se jeden stát začne bát moci toho druhého

- Řím: Politické sjednocení celého středozemí pod jedním impériem

- Stoikové – univerzalismus, přirozené právo – člověk se rodí s právem, patří do římského impéria, nemělo představu jednoho náboženství, instituce -> císař, vojsko, náboženství pro ně nebylo důležité, panteon – všichni bohové,

- Sv. Augustin – křesťanský univerzalismus, křesťanský realismus, křesťanství má židovský původ, přichází Ježíš Kristus, Starý zákon a Nový zákon (odlišné texty), Augustin to dává dohromady => základ ve svatém textu a v rozumu

- každá lidská existence je zatížená hříchem, boj proti hříchu, musíme uvažovat násilném boji (válka)

- boj proti nevěřícím, spása, vyhladit nebo zotročit

- Sparta a spojenci vs. Athény a spojenci

- Sparta měla strach, že si je Athény podmaní, proto začali válku

- Římský stát vytvoří impérium

Křesťanský středověk

- snaha o obnovení impéria (císař a papež), která naráží na ambice místních vládců, vzniká pluralita mocenských subjektů tj. mnoho politických center

- vedou mezi sebou války, v rámci jednoho křesťanského světa vyznávajícího jednu víru s duchovním centrem v Římě

- přirozené právo (na základě zjevení tj. Bible), kosmopolitanismus (univerzální obec boží, hierarchicky uspořádaná)

- doktrína spravedlivé války, vedena legitimním panovníkem, ze spravedlivé příčiny, se spravedlivím cílem, za použití spravedlivých prostředků

- válka s pohany (pomoc pohanům nalézt pravou víru)