Teorie mezinárodních vztahů 1

Renesance

- ani císař, ani papež Evropu nesjednotí, formují se novodobé státy (Francie, Anglie, Španělsko)

- nejpokročilejší je systém městských států v severní Itálii: Benátky, Janov, Milán, Pisa, Florencie (analogie se starověkým Řeckem)

- myšlenkově se vrací k antickým autorům

- Nicolo Machiavelli – státní zájem jako morální vodítko státnického jednání (odmítnutí křesťanských ctností, nahrazeny ctnostmi státníka), co je dobré pro stát

- Francesco Guicciardini – rovnováha moci (Dějiny Itálie, popisuje florentskou politiku Lorenza Medicejského)

- Jean Bodin – suverenita jako absolutní, nedělitelná věčná, ničím neomezená schopnost stanovovat zákon, suverénní rovnost

Od třicetileté války do napoleonských válek

- náboženské války a třicetiletá válka pohřbívají středověk

- vzniká vestfálský systém států (vestfálský mír 1648) na principu dynastické legitimity

- období mocenské rovnováhy (utrechtský mír, 1713 – 1715)

- nástroje mezinárodní politiky:limitované války, diplomacie, mezinárodní právo a mezinárodní obchod

- Hugo Grotius – mezinárodní právo (O právu mírovém a válečném) => jak vést válku a udržovat mír

- Thomas Hobbes – přirozený stav jako válka všech proti všem (nad nimi nebude žádná svrchovanost)

Dlouhé 19. století

- dva otřesy: francouzský a britský, rodí se myšlenka pokroku

- francouzská revoluce a napoleonské války přinášejí systémovou změnu politiky (politický liberalismus, nacionalismus, demokracie)

- britská průmyslová revoluce mění evropskou ekonomiku (ekonomický liberalismus, socialismus, marxismus)

- velmocenské soupeření evropských mocností

Politické myšlenky 19. století

- ekonomičtí liberálové (Adam Smith, David Ricardo) – obhajují trh a kapitalismus, vedou k bohatství a harmonii, neviditelná ruka trhu (sobecké jednání vede ke společensky výhodnému výsledku), teorie komparativních výhod (mezinárodní obchod vždy přináší zisky všem, win-win), vzájemná závislost činí válku nevýhodnou

- politický liberalismus (Immanuel Kant), věčný mír garantovaný republikánským zřízením (překonání války), později společnými mezinárodními institucemi

- marxismus (Marx, Engels) – globální kapitalismus jako nespravedlivý imperialistická válka vs. ultraimperialismus

- realismus a geopolitika:

=>Friedrich Ratzel (stát jako živý organismus, potřebuje růst a životní prostor)

=>Heinrich von Treitschke (válka nevyhnutelné měření sil v momentech, kdy smlouvy a instituce neodpovídají mocenským poměrů, mezinárodní politika stojí na státech schopných se vojensky ubránit a prosadit své zájmy)

=>Alfred Mahan (soutěž námořní a pozemní síly v dějinách)