Geografické aspekty politiky 6. přednáška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vnitřní prostorově-politická organizace státu & geografický aspekt voleb
státy jsou děleny na okresně správní jednotky – okresy
-
regiony
mohou sloužit k výkonu státní správy pro určitý region či mohou být samosprávné
jednotný (unitární) stát – neexistuje instituce, které by byla nezávislá na centrální vládě
vykonává moc nad celým územím státu
-
děleny na administrativní jednotky → dominuje centrální vláda politické instituce
-
tento systém vyhovuje pouze v případě homogenní společnosti
složené státy – na úrovni regionů existují ještě jiné politické instituce, které jsou ve svém rozhodování autonomní
federace = centrální vládou rozděleny funkce a kompetence federalizovaných jednotek
ústavy federalizovaných jednotek nesmí být v rozporu s centrální ústavou
USA, Kanada, Rusko, Indie, Brazílie, Austrálie, Somálsko, Německo
vnější suverenita je na úrovni federace jako celku
jednotky nemohou jednostranně rozhodnout o opuštění federace
2 komory parlamentu – musí převládnout hlas většiny, nelze se řídit pouze počtem voličů – nutno zohlednit federalizované jednotky (jako BiH)
USA – sněmovna reprezentantů – počet poslanců podle počtu obyvatel státu
v senátu existence parity – každou zemi zastupují dva senátoři
Československo – vzniklo jako unitární stát → federalizováno až 1968 po Pražském jaru – federální shromáždění a česká a slovenská rada (jako parlament)
-
pravidlo zákazu majorizace – jedna rada mohla blokovat návrh té druhé (nepředpokládalo se využití, vše bylo stejně podle komunistů)
možnost klasifikace federací:
symetrické federace – jednotky mají stejné kompetence
asymetrické – úroveň samosprávy se u každé jednotky liší
federace vzniklá zdola – státy se rozhodly že se sdruží, ale udrží si určité kompetence (Německo, USA, Švýcarsko)
federace vzniklá shora – existoval unitární stát, který byl federalizován (ČSFR, Belgie, Mexiko)
principy vzniku federací:
etnický princip – existence více etnik v jednom státě
dostanou větší kompetence (ČSFR, Belgie, BiH)
historicko-politický princip – historický důvod proč se ve federaci vládne na úrovni federalizovaných jednotek (Německo, Malajsie, SAE)
faktor rozlohy / vzdálenosti – federace z důvodu účinného vládnutí
centrum bylo příliš vzdálené (Argentina, Mexiko, Komorské o.)
může být i více principů najednou (Kanada)
Rakousko – Tyrolsko je v rámci Rakouska fragmentované
rozdělené území vzhledem k historickému vlivu Itálie
Švýcarsko – 1291 – schůze zástupců tří prvních kantonů, sepsali přísahu a postupně přistupovaly další kantony
nemají jednotný jazyk ani náboženství
exekutiva maximálně potlačena → dominuje parlament zastupující všechny kantony, značná autonomie a přímá demokracie kantonů
Belgie – Brusel je vnitrostátní enkláva – leží na území Vlámů, ale obyvatelé Bruselu hovoří francouzsky, federalizovanými jednotkami je Vlámsko, Valonsko a Brusel (dle území) a podle jazykových komunit (vlámština, francouzština a němčina) → každý obyvatel má dva hlasy
BiH – Srbové, Chorvaté a Bosňáci (muslimové) – Bosenská federace, Republika Srbska (chová se jako součást Srbska) a Distrikt Brčko
Rusko – příklad asymetrické federace → několik typů federalizovaných jednotek, počet se mění → anexe Krymu, Sevastopol a Moskva – status federálních měst