UNIE 1. přednáška

22. září 2020

Definice základních pojmů, charakter a povaha EU

Tři bloky přednášek: dějiny evropské integrace – motivy, mezníky, krize

instituce EU a vztahy mezi nimi – politický systém EU

činnost EU – pravomoci EU, politiky EU

Základní pojmy

Integrace – proces spojování či slučování dříve oddělených částí

Politická integrace

Formální a neformální integrace – evropská integrace se dostala daleko ve formální rovině, ale ne až do neformální

máme obrovský prostor pro volný pohyb osob a je dotažen tak, aby žádná diskriminace nebyla možná

Proces vs. stav

evropský integrační proces – širší x užší pojetí

evropská integrace – měl by se pojem používat pro to, co bylo, jak se tvořilo

teorie evropské integrace – federalismus, funkcionalismus, víceúrovňové vládnutí

Mezivládní vs. Nadnárodní

Mezivládní paradigma

• klíčová role států

• idea nedělitelné suverenity

• vše podstatné v integraci je na rozhodnutí států, další vlivy jsou nepodstatné

Nadvládní paradigma

• vzniká nové mocenské centrum, má rozhodovací autonomii

• přenos pravomocí – sdělení suverenity

• zdůvodnění – státy nezvládají řešit soudobé výzvy samy

dnes překonáno – dobré maximálně pro politiky (významové zkratky)

Stádia ekonomické integrace

• zóna volného obchodu

  • státy se dohodnou, že při vstupu zboží přes hranice zruší clo, množstevní omezení → zóna volného obchodu

• celní unie

  • každý si obchoduje podle svých pravidel s vnějším světem → tvoří se sada cel (např. v rámci Visegradské 4)

• společný trh

  • pravidla, za jakých je zboží vyráběno a dodáváno na trh

    • pohyb pracovní síly, investic a služeb

• hospodářská unie + měnová unie

  • pokud se kurz pohne, může dojít ke změně

  • hospodářská unie zajišťuje stabilizaci kurzů → snížení ekonomického rizika

• politická unie

  • vytvořil prof. Balasa

  • integrovaný celek se začne chovat v mezinárodním systému jako aktér → má stejnou zahraniční politiku

EU jako politický systém

• zhruba od 80. let 20. století se opouští mezinárodně-vztahová éra pohledu na EU jako na instituci

• EU – o představě, že tam jsou nějaké vstupy (aby se politika změnila) a výstupy (většina členských států reaguje na poptávku)

• politický systém v EU nelze sledovat jako izolovanou entitu (vize, že tady jsou ty státy a tady je ta unie – z politického hlediska je tato vize chybná → je Rada EU a v ní sedí ministři jednotlivých členských států – cokoliv se odehraje v EU, na to musí být legislativa – tu vytvoří Rada, kterou „tvoří“ dané státy)

• poradní sbory a výbory

• tvorba legislativy v právní rovině → komise dá návrh → rada s parlamentem schválí → komise zkontroluje → soud dohlíží na dodržování

• kolem legislativy neprobíhá boj (předjednáno s takovým množstvím aktérů, aby nedošlo k neúspěchu) – nejde o to, aby se státy bály

• volby v každém státě → nová vláda může znamenat nový přístup

• příchod dalších nestátních aktérů – můžou lobbovat na národní úrovni nebo v nadnárodní úrovni anebo na obou úrovních