UNIE 11. přednáška

Rybolovná politika

• rybolov na moři – není součástí zemědělské politiky (specifické problémy a požadavky)

• rozvíjela se od počátku 70. let

• 4 principy: svobody přístupu do teritoriálních vod (kromě tří mil u pobřeží)

podpora rybářskému průmyslu (strategické odvětví)

organizovanost sektoru

referenční ceny na dovoz (ale nižší než u zemědělských produktů)

• dnes 3 cíle – ochrana živočišných druhů

sociální podpora rybářů

kvalitní a plynulé dodávky produktů za přiměřenou cenu

• příklad silné společné regulace

Politika ochrany životního prostředí

• původně ve smlouvách nezmíněna

• nekontroverzní ohledně cílů

• od 70. let veřejný zájem – od roku 1973 první akční plán (dnes platí sedmý akční plán 2014-2020)

• příklad inkremenatisticky (postupně, krok po kroku) budované politiky (téma po tématu, bez společného rámce)

• ESD umožňoval vytvářet úpravu – uznával souvislost s vnitřním trhem

• vybrané oblasti – kvalita vody, nakládání odpady, kvalita ovzduší, chemikálie, biodiverzita, ochrana před hlukem, geneticky modifikované potraviny

• v současnosti vstupuje do nové etapy – European Green Deal jakožto zastřešující strategie rozvoje EU – přesah do dalších oblastí (zemědělství, regionální rozvoj, energetika, průmysl, výzkum atd.)

Sociální politika

• silně kontroverzní – státy mají své sociální systémy, hodně se liší v principiálních otázkách

• minimalisté vs. maximalisté (Spojené království vs. Německo a Francie)

• původně jen podpůrné aktivity – boj proti diskriminaci zaměstnanců, od 70. let boj s nezaměstnaností, pak standardy bezpečnosti práce

• výraznější od 90. let – maastrichtská novelizace ji přidala jako jednu z politik

• Spojené království dočasně mimo (19993-1999)

• dnes příklad politiky založené na koordinaci – minimální standardy

• hlavní zaměření – bezpečnost a zdraví pracovníků, pracovní podmínky, rovnost

Rozpočet a financování EU

• nesrovnatelný s rozpočty členských států – menší dopas na běžný život lidí

• podíl na HDP EU kolem 1 % (pro srovnání v ČR kolem 40 %, ve Švédsku přes 55 %)

• obecná rovnice „100–50–1“

• cca 150 mld. eur ročně (pro srovnání veřejné rozpočty ČR mají příjmy cca 58 mld. eur ročně, Německo 1,1 bilionu eur)

zásady:

• jednotnost

• reálnost

• roční rozpočet

• vyrovnanost

• v eurech

• specifické položky

• transparentnost

příjmy do rozpočtu EU

• příspěvky členských států – původně podle počtu obyvatel, dnes podle Hrubého Národního Důchodu) – min. 70 %

• příjmy z cel a zemědělských dávek – cca 12 %

• podíl na DPH – cca 10 %

• pokuty, poplatky, úroky – kolísá

• nejvíce platí Němci, suverénně nejvíc na hlavu Lucembursko, Nizozemí – nejhůře na tom je např. Bulharsko

výdaje z rozpočtu EU

• rozděleno do pěti kapitol, první dvě odčerpají cca 85 % rozpočtu

1. udržitelný růst – hlavně kohezní politika, část zemědělské, podpora výzkumu a vzdělávání atd (47 %)

2. ochrana přírodních zdrojů – zemědělská politika, rybolovná politika, politika životního prostředí (39 %)

3. občanství, svoboda, bezpečnost – náklady na Schengenský prostor, řešení mimořádných událostí, ale třeba taky podpora kultury (2 % – vzrůstá)

4. EU jako globální partner – podpora rozvoje (rozvojová politika, politika sousedství, humanitární pomoc) (6 %)

5. správní náklady – administrativa EU (cca 6 % rozpočtu)