OTÁZKA Č. 7 - SOUSTAVA VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

1. Podle hlediska závaznosti

1. obligatorní (povinné ze zákona – vynucené)

2. fakultativní (dobrovolné, za určitou službu – poplatky, pokuty)

1. Podle hlediska území

1. celostátní (vybírány na celém území) – např. DPH

2. municipální (místní) – plynou do místních rozpočtů – např. obecní poplatky

1. Podle hlediska rozpočtu (kam plynou)

1. fiskální (plynou do veřejných rozpočtů)

2. parafiskální (plynou do mimorozpočtových státních fondů)

VEŘEJNÉ VÝDAJE

DĚLENÍ VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ:

1. PODLE ČASU

1. běžné – financování běžně se opakujících potřeb v rozpočtovém roce; cca 50 % běžných výdajů = mandatorní výdaje (zákonné) – např. důchody, dávky

2. kapitálové – financování dlouhodobých potřeb (např. stavba dálnice)

1. PODLE NÁVRATNOSTI

1. návratné (např. návratné půjčky mezi jednotlivými rozpočty)

2. nenávratné (většina veřejných výdajů)

1. PODLE MÍSTA

1. výdaje veřejných rozpočtů

2. výdaje mimorozpočtových fondů

1. PODLE PLÁNOVATELNOSTI VÝDAJŮ

1. plánovatelné – lze je předem odhadnout (velkou část z nich tvoří mandatorní výdaje)

2. neplánovatelné – výdaje, které se vyskytnou během rozpočtového období, ale není možno předem odhadnout, že vůbec budou potřeba (např. výdaje na odstraňování následků živelných katastrof)

1. PODLE CENTRALIZACE

• výdaje centrální vlády a státního rozpočtu

• výdaje rozpočtů místních samospráv (rozpočtů krajů a obcí)

1. PODLE ÚČELU

• např. na školství, kulturu, zdravotnictví, ...

V RÁMCI VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ ROZLIŠUJEME:

VLÁDNÍ VÝDAJE (na úrovni všech vlád)

• vládní výdaje spotřebního charakteru (technika apod.)

• vládní výdaje investičního charakteru (např. rekonstrukce Pražského hradu)

TRANSFERY (např. dávky sociálního zabezpečení)

• přesun finančních prostředků veřejných rozpočtů ve prospěch jednotlivců

• jsou někdy označovány jako záporné daně

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ RŮST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ:

• Demografické změny – zvyšování počtu imigrantů, stárnoucí obyvatelstvo

• Geografické faktory – např. povodně nebo jiné přírodní katastrofy

• Technologické změny – např. zvyšování nákladů na obranu a bezpečí občanů proti terorismu

• Inflační vlivy – projevují se na cenách vstupů nákupů veřejného sektoru

• Urbanistické faktory – změny ve způsobu života, které vyžadují rozsáhlé veřejné investice (např. zlepšení infrastruktury služeb apod.)

VEŘEJNÉ FAKTORY MOHOU ZPŮSOBOVAT 2 ZÁKLADNÍ MIKROEKONOMICKÉ EFEKTY:

• substituční – pokud stát dotuje nějaký statek, změní mu cenu → lidé si jej pak vyberou (např. raději si vybereme veřejnou školu než soukromou)

• důchodový – spotřebiteli se změní disponibilní důchod

VÝDAJOVÉ AKTIVITY STÁTU JE MOŽNÉ HODNOTIT Z POHLEDU KRITÉRIA:

• hospodárnosti – takové využití veřejných zdrojů, které vede ke splnění cílů s co nejnižším vynaložením nákladů

• efektivnosti – takové použití veřejných zdrojů, jimž se dosáhne nejvyššího možného užitku s ohledem na vynaložené náklady

• účelnosti – stupeň naplnění cíle