Studijni_opora_VFEK_1._tema_Uvod

Veřejné výdaje představují finanční prostředky vynakládané z veřejných rozpočtů na
zajištění veřejných statků a služeb. Struktura veřejných výdajů se v zemích EU liší, což odráží
různé priority jednotlivých států. Podle údajů z roku 2022 činila intenzita veřejných výdajů
(měřená jako podíl veřejných výdajů na HDP) v České republice přibližně 44,6 %, což je
mírně pod průměrem EU27. Nižší podíl veřejných výdajů na HDP mají například pobaltské
země, Irsko či Rumunsko, zatímco nejvyšší intenzitu veřejných výdajů vykazují severské
země jako Finsko, Dánsko a Francie, kde tento podíl přesahuje 50 % HDP. Rozpočet EU
naproti tomu představuje pouze přibližně 1 % hrubého národního důchodu celé EU, což je ve
srovnání s veřejnými rozpočty členských států velmi malá částka.

Mezi hlavní ukazatele veřejných financí patří Saldo veřejných financí (rozpočtový deficit /
přebytek). Udává rozdíl mezi příjmy a výdaji veřejného sektoru za dané období (většinou
rok). Měřeno jako % HDP. Veřejný dluh, což je celková výše dluhu státu k věřitelům
(domácím i zahraničním). Udává se jako % HDP. Strukturální saldo je upravené saldo
veřejných financí, které odstraňuje vliv hospodářského cyklu a jednorázových opatření a
pomáhá tak sledovat reálnou fiskální politiku nezávisle na konjunktuře. Příjmy veřejných
rozpočtů tvoří daně, sociální příspěvky, ostatní příjmy státu. Výdaje: sociální dávky, investice,
běžné provozní náklady státu.

CEVRO UNIVERZITA

Jungmannova 17, 110 00 Praha 1

Česká republika

+

420 221

506 700

info @ cevro.cz

www.cevro.cz

/

3 5

STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA

Veřejný dluh je klíčovým ukazatelem stavu veřejných financí. Představuje kumulovanou
hodnotu všech deficitů veřejných financí v minulosti. Vysoký veřejný dluh může omezovat
schopnost vlády reagovat na ekonomické šoky a zatěžuje budoucí generace náklady na jeho
splácení. V rámci EU vykazují nejvyšší úroveň veřejného dluhu k HDP jižní země jako
Řecko, Itálie a Portugalsko, zatímco nejnižší hodnoty tohoto ukazatele mají země jako

Estonsko, Bulharsko a Lucembursko. Česká republika patří mezi země s relativně nízkým
veřejným dluhem.

Od podpisu smlouvy o měnové unii (Maastricht 1992) je nezodpovězenou otázkou jak v
Evropské unii (EU) koordinovat fiskální politiku a zabránit nadměrným veřejným dluhům.
Pakt stability a růstu

(1997) měl zajišťovat fiskální disciplínu v zemích eurozóny. V souvislosti s dluhovou krizí
vzniká Evropský semestr a Fiskální kompakt (Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě –
2012) a povinnost zavést do národního práva tzv. dluhovou brzdu. Mechanismy solidarity
jako Evropský stabilizační mechanismus (ESM) – záchranný fond pro země eurozóny v
potížích jsou nedostatečné.