A1B38EMA_Navody_k_lab_cvicenim2
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
+
-
U1 = 10 V
R
R
R
R
R
R
R
R
R
R
ČV
V
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
ODPOROVÝ DĚLIČ
10
U2
39
kombinaci odporů děliče R1 a R2. Pro hodnotu výstupního napětí děliče 2
U zatíženého
odporem voltmetru RV pak platí
D
V
V
0
2
R
R
R
U
U
(3.1)
kde RD je výstupní odpor děliče.
Připojením voltmetru vzniká tedy chyba metody, pro jejíž velikost platí
D
V
D
0
D
V
V
0
0
D
V
V
0
0
2
met
1
R
R
R
U
R
R
R
U
U
R
R
R
U
U
U
U
(3.2)
Má-li voltmetr vstupní odpor mnohem větší, než je výstupní odpor měřeného zdroje (v našem
případě výstupní odpor RD děliče napětí), je chyba metody zanedbatelná. Číslicovým
voltmetrem se vstupním odporem řádově RCV = 10
9 tedy naměříme hodnoty napětí U2CV
blížící se hodnotám pro nezatížený dělič, tedy U0 U2CV.
Velikost výstupního odporu děliče můžeme stanovit několika
metodami. Jednou z možností je vyjít z náhradního schématu dle
obr. 3.2c) a vztahu (3.1), z něhož lze po dosazení vyjádřit RD. Po
úpravě platí
1
2
CV
2
V
2
2
CV
2
V
D
U
U
R
U
U
U
R
R
(3.3)
Druhá možnost je vyjít ze zatěžovací charakteristiky děliče
(obr. 3.3), kde 2
I
je proud zatěžovacím odporem RD. Výstupní
odpor děliče je pak dán absolutní hodnotou směrnice zatěžovací
přímky:
1
0
2
CV
2
V
V
2
2
CV
2
2
2
CV
2
D
U
U
R
R
U
U
U
I
U
U
R
(3.4)
Určení nejistoty měření výstupního odporu Pokud jsou při měření fluktuace údajů každého z použitých voltmetrů podstatně menší než
odpovídá jeho přesnosti udané výrobcem (u magnetoelektrického voltmetru ve formě třídy
přesnosti, u číslicového voltmetru jako součet chyby z údaje a chyby z rozsahu), je nejistota
typu A zanedbatelná a napětí U2CV a 2
U
potřebná pro výpočet odporu RD stačí změřit pouze
Obr. 3.3 Zatěžovací
charakteristika děliče
U0
U2
I2
I
U
0
0
a) b) c)