ekmn_pr6

vepíšeme 5. Tzn., že činnost F má nejpozději přípustný konec v čase 5. 

Modrý údaj -3- udává nejdříve možný konec, takže z toho vyplývá, že 

činnost F má rezervu 2 časové jednotky.

Zdvojení čar a styčníků vyznačíme nejdelší cestu.

Znázornění v harmonogramu

Vypočítaný SG převedeme do harmonogramu s tím že činnosti zasadíme do nejdříve možných 

začátků a pak vyznačíme zbývající rezervy na jednotlivých cestách v grafu, ležících mimo kritickou 

(nejdelší) cestu. Nejprve si vyznačíme kritickou cestu a postupně dokreslujeme další činnosti.

Bilancování rezerv.

To, že na některých dílčích cestách existují časové rezervy můžeme využít k rovnoměrnějšímu rozložení 

aktivit po celou dobu realizace projektu. Ukážeme si to s  bilancováním počtu dělníků (jsou uvedeny u 

úseček harmonogramu: 10, 12, atd…).

Na následujících obrázcích nejprve umístíme všechny činnosti do nejdříve možných časů, na dalším do 

nejpozději přípustných časů. V obou případech je maximu počtu dělníků 32. Pak jednu z větví umístíme 

do nejdříve možných začátků a druhou větev do nejpozději přípustných časů - maxim počtu dělníků se 

sníží na 22 a počty se poměrně vyrovnají. Posunem o 1 časovou jednotku dopředu u spodní cesty lze 

počty ještě více vyrovnat.

Uzlově orientované SG

Uzlově orientované grafy  tvoří styčníky představující činnosti a orientované úsečky vždy 

znázorňované plnou čarou jsou vazbami. 

U uzlově orientovaných grafů může vzhledem k některým druhům vazeb, např. začátek-začátek, konec 
–

konec probíhat kritická cesta různým způsobem, Rozeznáváme pak 3 druhy činností na kritické cestě.

Normální činnost – je celou svou dobou trvání součástí nejdelší cesty