ekmn_pr6

styčník 9.  Činnosti G, H, J spojíme vazbami KK(0). 

Metodika uzlových SG připouští více začátků a konců, tak nemusí být mezi A,B,D

vazby ZZ(0) a počítá se as tím, že všechny činnosti začínají v čase O. Obdobně je to u G,H,I – zde 

pro cestu zpět se do všech činností dosadí nejvyšší čas.

Výpočet uzlového SG

Bude nás zajímat činnost označená „X“. S dobou trvání 5   bude tato činnost na kritické cestě jako 

„neutrální“. Po změně doby trvání na hodnotu 8 se změní průběh kritické cesty a stane se činností 

„normální“. Pozor: při cestě zpět přináší vazba ZZ(1)  k počátku činnosti „X“ čas 10, pro nejpozději 

přípustný konec musíme posoudit 5+10=15 s časem 17, tedy rozhodující je čas nižší: 15!

Document Outline

• Snímek číslo 1
• Časové plánování
• Časové plánování
• Snímek číslo 4
• Snímek číslo 5
• Metody znázornění postupu v čase
• Snímek číslo 7
• Snímek číslo 8
• Snímek číslo 9
• Snímek číslo 10
• Snímek číslo 11
• Grafické modely síťového plánováníSíťové grafy
• Hranově orientované SGMetoda CPM
• Hranově orientované síťové grafy (SG) jsou tvořeny styčníky a orientovanými úsečkami, představujícími 3 druhy činností, viz obrázek. Styčník v podstavě představuje „vazbu“ mezi činnostmi – po skončení činností vstupujících do určitého styčníku mohou začít další činnosti z tohoto styčníku vycházející. Graficky je odlišujeme.
• Snímek číslo 15
• Snímek číslo 16
• Výpočet kritické (nejdelší cesty)
• Snímek číslo 18
• Snímek číslo 19
• Výpočet kritické (nejdelší cesty)
• Snímek číslo 21
• Snímek číslo 22
• Znázornění v harmonogramuVypočítaný SG převedeme do harmonogramu s tím že činnosti zasadíme do nejdříve možných začátků a pak vyznačíme zbývající rezervy na jednotlivých cestách v grafu, ležících mimo kritickou (nejdelší) cestu. Nejprve si vyznačíme kritickou cestu a postupně dokreslujeme další činnosti.
• Snímek číslo 24
• Snímek číslo 25
• Snímek číslo 26
• Bilancování rezerv.To, že na některých dílčích cestách existují časové rezervy můžeme využít k rovnoměrnějšímu rozložení aktivit po celou dobu realizace projektu. Ukážeme si to s  bilancováním počtu dělníků (jsou uvedeny u úseček harmonogramu: 10, 12, atd…).Na následujících obrázcích nejprve umístíme všechny činnosti do nejdříve možných časů, na dalším do nejpozději přípustných časů. V obou případech je maximu počtu dělníků 32. Pak jednu z větví umístíme do nejdříve možných začátků a druhou větev do nejpozději přípustných časů - maxim počtu dělníků se sníží na 22 a počty se poměrně vyrovnají. Posunem o 1 časovou jednotku dopředu u spodní cesty lze počty ještě více vyrovnat.
• Snímek číslo 28
• Snímek číslo 29
• Uzlově orientované SG
• Uzlově orientované grafy  tvoří styčníky představující činnosti a orientované úsečky vždy znázorňované plnou čarou jsou vazbami. 
• U uzlově orientovaných grafů může vzhledem k některým druhům vazeb, např. začátek-začátek, konec –konec probíhat kritická cesta různým způsobem, Rozeznáváme pak 3 druhy činností na kritické cestě.Normální činnost – je celou svou dobou trvání součástí nejdelší cestyNeutrální činnost – její doba není součástí celkové doby, např. dotýká se jen svým začátkem (viz obr.).Negativní činnost – doba se odečítá. Na obrázku od „i“ vede kritická cesta vazbou KK ke konci činnosti “j“ , pak se musí odečíst doba trvání, tak máme začátek a vazbou ZZ dále pokračuje kritická cesta k činnosti “k“.
• Snímek číslo 33
• Výpočet kritické cesty probíhá obdobně jako i hranově orientovaných SG. Složitější je to při výpočtu u styčníků např. s vazbou  KK - u grafu mezi činností D a B (v závorce má být uvedena 0). Tuto vazbu lze nahradit vazbou N směrem k činnosti F. Ukázka výpočtu (pozor – cesta tam je tentokrát červeně – dole a cesta zpět – nahoře modře). A může začít v čase 0, skončit v čase 1, pak je vazba KZ(3), takže nejdříve možný začátek pro B je 4, ovšem musíme ještě ověřit čas od konce  činnosti B protože k v ní vede od D vazba KK(0). Tím se dostává čas ke konci B v hodnotě 14, musíme odečíst dobu trvání 25 a máme čas -11 (omylem jsem to napsal modře, omluvám se), vyšší je čas 4, tzn. dosadíme čas 4 do levého spodního políčka.Ručně je nakreslen stejný graf jako hranově orientovaný, Vazby N se mění ve styčníky, obdobně KK, vazby KZ(3) jsou čerchované distanční činnosti s časem 3.
• Převod hranově orientovaného grafu na uzlovýJedná se o graf, který jsme počítali výše. Styčníky přestavují vazbu N. Fiktivní činnost mezi B a I vyjádříme vazbou N, distanční činnost je vazba KZ(4).Ze styčníku 1 vycházejí 3  činnosti A, B, D  - to znázorníme vazbou ZZ(0).  Obdobně to bude pro styčník 9.  Činnosti G, H, J spojíme vazbami KK(0). Metodika uzlových SG připouští více začátků a konců, tak nemusí být mezi A,B,Dvazby ZZ(0) a počítá se as tím, že všechny činnosti začínají v čase O. Obdobně je to u G,H,I – zde pro cestu zpět se do všech činností dosadí nejvyšší čas.
• Výpočet uzlového SGBude nás zajímat činnost označená „X“. S dobou trvání 5   bude tato činnost na kritické cestě jako „neutrální“. Po změně doby trvání na hodnotu 8 se změní průběh kritické cesty a stane se činností „normální“. Pozor: při cestě zpět přináší vazba ZZ(1)  k počátku činnosti „X“ čas 10, pro nejpozději přípustný konec musíme posoudit 5+10=15 s časem 17, tedy rozhodující je čas nižší: 15!!
• Snímek číslo 37
• Snímek číslo 38
• Snímek číslo 39
• Snímek číslo 40
• Snímek číslo 41