Anatomie - vypracované otázky

část autonomní nervové soustavy (=usměrňuje v těle všechny životní pochody, které jedinec neovládá svojí vůlí)

zpomaluje srdce

rozděluje se na dvě části

• hlavová část parasympatiku

  • je silnější

  • nachází se zde bloudivý nerv – v krční části doprovází sympatikus, v hrudní a břišní dutině jícen, v hrudní části má četné větve, které společně se sympatikem vytvářejí srdeční a plicní pleteň

• křížová část parasympatiku

  • spojuje se ve 2-3 pánevní nervy

  • inervuje konečník, močový měchýř, pohlavní orgány (kromě pohlavních žláz)

začíná pregangliovými vlákny, která vystupují z mozku a křížové části míchy, podle místa vzniku se na hlavovou a křížovou část

hlavová část parasympatiku – je silnější a vystupuje z mozku v blízkosti jader III.,VII.,IX.aX.hlavového nervu, pregangliová vlákna okohybného nervu končí v řasnatém gangliu, - odtud jdou vlákna k svěrači zornice a ke svalu řasnatého tělesa. Vlákna lícního nervu jdou nejprve do křídlopatrového ganglia odkud postupují postgangliová vlákna k slzné žláze, ke žlázám a cévám nosní dutiny a ke slinným žlázám kromě příušní. V drahách jazykohltanového nervu jdou vlákna do ušního ganglia, zde přepínají na postgangliová vlákna, která inervují hladkou svalovinu cév hlavy a příušní slinnou žlázu, nejvíc vláken je v bloudivém nervu, který v krční části doprovází sympatický kmen, v hrudní a břišní dutině jícen. V hrudní dutině vydává četné větve, které společně se sympatickými vlákny vytvářejí srdeční a plicní pleteň, v břišní dutině se bl.nerv účastní svými větvemi na tvorbě sluneční, ledvinové, zadní okružní pleteně a ost., z nichž jsou parasympaticky inervovány játra, slezina žaludek, předžaludek…

křížová část parasympatiku – vystupuje z křížové části míchy společně s míšními nervy. Spojuje se ve 2-3 pánevní nervy, které vstupují do ganglií pánevní pleteně nebo přímo do ganglií ve stěnách orgánů, inervuje konečník, moč.měchýř a pohl.orgány kromě pohl.žláz

tvoří vlastní pokrývku těla

v přirozených tělních otvorech srůstá se sliznicí (kompletuje uzávěr vnitřního prostředí)

je nejtlustší na dorzální ploše těla, tenčí na laterální a ventrální ploše a nejtenčí a nejjemnější ve stydké krajině, podpaží a v tělních otvorech

samci mají kůži tlustší než samice

je sídlem kožního smyslu (tím zvířata vnímají okolí a pomáhá jim se orientovat v prostoru)

nacházejí se zde i četné žlázy a krevní cévy, které ji umožňují plnit i vyměšovací funkci (vylučuje se voda, minerální látky a produkty látkové výměny)

dýchací funkce – prochází přes ní asi 1% přijímaného kyslíku

ochranná funkce – chrání tělo před nepříznivými vlivy pomocí sekretů žláz, tvorbou pigmentu, chrání organismus před vstupem mikroorganismů a také například syntéza vitamínu D2

termoregulační funkce – udržuje vnitřní teplotu těla, vylučováním potu se ochlazuje

• pokožka

  • vícevrstevný rohovatějící dlaždicový epitel

  • na neochlupených částech se skládá z 5 vrstev, na ochlupených jen z 2-3 vrstev

  • neustále se obnovuje a udržuje ji ve funkčním stavu

  • obsahuje kožní barvivo (chrání kůži i orgány před škodlivými vlivy slunečního záření

  • kožní barvivo dává kůži charakteristickou barvu, ale ta nemusí odpovídat barvě srsti

  • nepigmentovaná pokožka je růžová, vysoce pigmentová je tmavá až černá

  • odumřelé buňky jsou úplně na povrchu a odlupují se v podobě šupinek