Anatomie - vypracované otázky

- součást autonomní NS

- větš. autonomně inervovaných orgánů má sympatickou i parasympatickou inervaci (nejsou ale v absolutní rovnováze), přiváděné vzruchy mají zpravidla opačný účinek, antagonismus ale sporný

- skládá se ze sympatického kmene, sympatických ganglií a sympatických pletení

• pregangliové neurony má uloženy v šedé míšní hmotě, jejich neurity vystupují jako pregangliová vlákna ventrálními kořeny z hrudní a bederní míchy. Shlukují se do svazečků – bílé spojky(maj myelinová vlákna)

• část pregangliových vláken končí v gangliích sympatického kmene na tělech postgangliových neuronů, další se účastní se na tvorbě sympatického kmene

• postgangliová vlákna – část jich vstupuje jako tzv.šedé spojky do míšních nervů a s nimi jdou až na periferii, kde inervují hladkou svalovinu cév, kůže a kožní žlázy, jiná vlákna pronikají k jednotlivým vnitřnostem a navazují na intramurální pleteně v jejich stěně

• sympatický kmen se dělí na krční, hrudní, břišní, pánevní a ocasní část

• krční část sympatiku – směřuje kraniálně s bloudivým nervem a společnou krkavicí. Je tvořena pregangliovými vlákny. Kaudální krční ganglion se spojuje s prvními dvěma hrudními ganglii symp.kmene ve velké hvězdicovité ganglion-z něho vystupují šedé spojky pro krční a první hrudní nervy a vlákna do srdeční a plicní pleteně. Kraniální krční ganglion představuje konec sympatického kmene, z něho jdou vlákna jako šedé spojky k IX.,XI., XII.hlavovému nervu, dál jdou ke žlázám jiných org.a vytvářejí pleteně kolem cév hlavy

• hrudní část sympatiku – pod pohrudnicí, obsahují drobné hrudní ganglion, každé dostává z míchy bílou spojku a do míšního nervu vysílá šedou spojku. Kraniální hr.ganglia se účastní na tvorbě hvězdicovitého ganglia, svazky postgangliových vláken vytvářejí velký útrobní nerv – vstupuje bránicí do břišní dutiny, kde s větvemi utváří útrobní pleteň, z ní a útrobních ganglií vystupují vlákna k játrům, slezině, slinivce břišní, žaludku, předžaludku, jež inervují

• břišní pánevní a ocasní sympatická část – pokračování hrudní části, probíhá kolem bederních obratlů, ventrální ploše křížové kosti a zakončuje se v úrovni 4.-5.ocasního obratle. Většina vláken se na každé straně spojuje v malý útrobní nerv a pánevní útrobní nerv, který končí rozvětvením v kraniálním okruží pleteni a v ledvinových pleteních. První pleteň obklopuje kořen přední okružní tepny a ve svém středu obsahuje velké kraniální okruží ganglion, z pleteně vystupují vlákna pro tenké a tlusté střevo až po sestupný tračník. Sluneční pleteň – nejvetší pleteň těla, kromě sympatických vláken v ní jsou i parasympatická vlákna. Po stranách kraniální okružní pleteně se rozkládá menší ledvinová a nadledvinová pleteň… pánevní část sympatiku se spolu s vlákny křížového parasympatiku účastní na tvorbě pánevní pleteně, z níž vznikají větve pro inervaci dělohy, pochvy, močového měchyře, močové trubice, přídatných pohl.žláz, pyje, poštěváčku a cév pánve a pánevní končetiny