Anatomie - vypracované otázky

Chlupy

• vláknité rohové útvary kůže, souborně tvoří srst

• významná pokrývka kůže, před nepříznivými vlivy - voda, slunce, mech. aj. vlivy; význam termoregulační

• chlupy s kožními žlázami vytvářejí zk.kožní jednotku – dermaton, obsahuje zpravidla 1vůdčí chlup, 2pesíky, několik chlupů podsady, aromatické, mazové a potní žlázy a svaly napřimovače chlupů

skladba chlupu - makroskopicky

• chlupový stvol – vyčnívá nad pokožku, končí hrotem

• chlupový kořen – je vrostlý do kůže, uložen v chlupovém váčku a na konci přechází v chlupové cibulky (kyjovitě rozšířený konec chlupu, ze zárodečné hmoty a epitel. buněk, z nichž se diferenc. vš. vrstvy chlupu a vnitřní epitelová pochva)

skladba mikroskopicky

• dřeň chlupu – z 1nebo více řad nezrohovatělých kubických nebo cylindrických buněk se zbytky jader, s tukovými kapénkami a se zrnky pigmentu

• kůra chlupu – hlavní buněčná vrstva chlupu, dodává mu pevnost a celkový charakter, v buňkách je pigment

• chlupová kutikula – kryje povrch chlupu v podobě tenké blanky, která tvoří zrohovatělé buňky bez jádra a pigmentu

druhy chlupů

• krycí chlupy – silné a dlouhé, vždy obsahují dřeň, podle délky se dělí na delší – vůdčí a kratší – pesíky (u kopytníků se nevyskytují)

• vyr. šikmo z kůže

• chlupy podsady – tenké a jemné bez dřeně anebo jen s malými zbytky, u ovcí se označují jako vlnovlasy

• vyr. kolmo

• vlasiny – žíně – liší se svou délkou, tloušťkou a druhově nebo pleměnně zbarvením, vyytvářejí – hřívu, kštici, rousy, ocasní žíně

• štětiny – jsou dlouhé a tlusté pesíkovitého typu, jejich cibulky jsou až v podkoží, patří sem chlupy prasete, řasy, ušní chloupky, nosní chloupky, bradová štětka

• hmatové chlupy – výrazně delší a tlustší než krycí chlupy, zřetelně vyčnívají nad ostatní chlupy okolí, kořen chlupů je obalen množstvím cév, ve vazivovém obalu je mnoho nervových zakončení

rohy

1. EPIDERMÁLNÍ ÚTVARY – DRÁP.

• prstový orgán šelem

• podkladem je drápová kost, která je pokryta škárou – z ní vyrůstá rohová stěna a rohové chodidlo

• PES: hrudní končetina (5 drápů, první je nefunkční – nedošlapuje na něj), pánevní končetina (4 drápy, občas zde vyrůstá vlčí dráp – bez kostního podkladu)

• v podélném směru je mírně ohnut, na příčném řezu je oválný a kruhový, jeho konec je při běžné obroušení tupy

• stavba: obruba, korunka, stěna drápu, chodidlo

1. MLÉČNÁ ŽLÁZA FENY.

• vznik mléčné žlázy souvisí s nutností vyživovat mláďat, která nejsou po narození ještě schopna samostatně si opatřit potravu

• její činnost je tedy vázána jenom na období sání mláďat, toto období nazýváme laktace (mléčné žlázy se zvětšují a vyměšují mléko)

• po odstavení mláďat sekrece ustává, mléčné žlázy se zmenšují a přicházejí do klidového stavu

• zakládá se velmi brzy v raném embryonálním období

• prvními základy jsou tzv. mléčné čáry (dva bělavé pruhy zesílené embryonální pokožky)

• zmnožením spodních vrstev pokožkových buněk zesílí a v dalším vývoji se mění v mléčné lišty

• mléčná čára probíhají od hrudníku až do tříselná krajiny, mléčné lišty se vytváří jen v té části, kde pak skutečně bude mléčná žláza

• v další vývoji se z mléčné lišty vyvíjí mléčné hrbolky, jejich počet odpovídá počtu truků v dospělosti

• u feny je tvořena pěti páry vemínek (dva páry hrudní, dva páry břišní a jeden pár tříselný)

• jedno vemínko obsahuje nejčastěji pět mléčných jednotek (max. však 20)

• každá mléčná jednotka tvoří samostatnou žlázovou část, kde se tvoří mléko a má vlastní vývodný systém kanálků (mlékovodů) – ústí na struku

• zvětšují se během každého pohlavního cyklu feny bez ohledu na to, jestli je fena březí nebo ne