Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Anatomie - vypracované otázky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (248.46 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • patří tam zásobní látky a pigmenty

    • Glykogen

      • polysacharid, energetická zásobárna buňky, v cytoplazmě

      • při zvýšeném metabolismu buňky je štěpen na glukózu

      • největší jeho zásobárny jsou v jaterních buňkách a ve svalovině

    • Lipidy

      • v buňce ve formě kapek různé velikosti

      • uloženy v cytoplazmě (stejně jako glykogen)

      • většina je v buňce vázána na bílkoviny v podobě lipoproteinů (jsou součástí buněčného obsahu)

    • Bílkovinné krystaloidy

    • v cytoplazmě i v jiných částech buňky

    • provázejí výskyt některých virových onemocnění (např. vztekliny a psinky)

    • Pigmenty

      • barví buňky, určují zabarvení kůže, vlasů, duhovky, atd.

      • mají různý původ i chemické složení

        • Endogenní pigmenty

          • vznikají v organismu

          • vznikají převážně z hemoglobinu » hematogenní pigmenty

          • hemosiderin = rozpadem červených krvinek, zásobárna železa (v játrech, slezině, kost. dřeni)

          • hematoidin = neobsahuje železo, má červenožlutou barvu

          • ostatní (nevznikají z hemoglobinu) » autogenní pigmenty

          • melanin = černohnědý pigment, vzniká v melanocytech (buňky), přítomen v pokožce, chlupech, duhovce, apod., u albínů zcela chybí

          • lipofuscin = žlutý až hnědý pigment, přibývá ho se vzrůstajícím věkem, hlavně v játrech, nadledvinách, srdci a kůži

        • Exogenní pigmenty

      • do organismu se dostávají z vnějšího prostředí (částice prachu a sazí)

      • dostávají se do plicních alveolů, způsobují jejich tmavé mramorování

        • Lipochromy – barviva rostlinného původu, způsobují žluté zabarvení tukové tkáně, žlutého tělíska a vaječného žloutku (patří se také např. β-karoten – v játrech z něho vzniká vitamín K)

    1. EPITELY.

    • soubory buněk kryjící zpravidla vnější nebo vnitřní povrchy těla

    • vytvářejí hraniční tkáň pro styk organismu s vnějším prostředím

    • funkce: a) chrání tkáně vnitřního prostředí před chemickými či mechanickými vlivy

    b) zabraňují pronikání bakterií a jiných choroboplodných zárodků

    Krycí epitely

    • má převážně ochrannou funkci

      • Jednovrstevný dlaždicový epitel

        • tvořen jednou vrstvou silně zploštělých buněk, těsně do sebe zapadají, čočkovité jádro leží uprostřed buňky

        • vystýlá: krevní a mízní cévy (=endotel), povrch pohrudnice, poplicnice a pobřišnice (=mezotel), plicní sklípky (=respirační epitel)

      • Jednovrstevný kubický epitel

        • tvořen vrstvou buněk přibližně krychlovitého tvaru, centrálně uložené jádro je kulovité

        • vystýlá: povrch vaječníků (=zárodečný epitel), vývodné cesty některých žláz (slinné, ledvin, slinivky apod.), tvoří pigmentový epitel sítnice oka (důležitý pro vznik obrazu)

      • Jednovrstevný cylindrický epitel

        • tvořen z vysokých buněk hranolovitého tvaru, jádra protáhla, uložená v bazální části buněk, nazýván resorpční epitel, tvoří i smyslový epitel

        • vystýlá: žaludek, tenké a tlusté střevo, vývody řady žláz, dělohu, u některých zvířat vejcovody, žlučový měchýř aj., ve sluchově rovnovážném ústrojí a v chuťových pohárcích

    Témata, do kterých materiál patří