Anatomie - vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
patří tam zásobní látky a pigmenty
-
Glykogen
-
polysacharid, energetická zásobárna buňky, v cytoplazmě
-
při zvýšeném metabolismu buňky je štěpen na glukózu
-
největší jeho zásobárny jsou v jaterních buňkách a ve svalovině
-
-
Lipidy
-
v buňce ve formě kapek různé velikosti
-
uloženy v cytoplazmě (stejně jako glykogen)
-
většina je v buňce vázána na bílkoviny v podobě lipoproteinů (jsou součástí buněčného obsahu)
-
-
Bílkovinné krystaloidy
-
v cytoplazmě i v jiných částech buňky
-
provázejí výskyt některých virových onemocnění (např. vztekliny a psinky)
-
Pigmenty
-
barví buňky, určují zabarvení kůže, vlasů, duhovky, atd.
-
mají různý původ i chemické složení
-
Endogenní pigmenty
-
vznikají v organismu
-
vznikají převážně z hemoglobinu » hematogenní pigmenty
-
hemosiderin = rozpadem červených krvinek, zásobárna železa (v játrech, slezině, kost. dřeni)
-
hematoidin = neobsahuje železo, má červenožlutou barvu
-
ostatní (nevznikají z hemoglobinu) » autogenní pigmenty
-
melanin = černohnědý pigment, vzniká v melanocytech (buňky), přítomen v pokožce, chlupech, duhovce, apod., u albínů zcela chybí
-
lipofuscin = žlutý až hnědý pigment, přibývá ho se vzrůstajícím věkem, hlavně v játrech, nadledvinách, srdci a kůži
-
-
Exogenní pigmenty
-
-
do organismu se dostávají z vnějšího prostředí (částice prachu a sazí)
-
dostávají se do plicních alveolů, způsobují jejich tmavé mramorování
Lipochromy – barviva rostlinného původu, způsobují žluté zabarvení tukové tkáně, žlutého tělíska a vaječného žloutku (patří se také např. β-karoten – v játrech z něho vzniká vitamín K)
-
EPITELY.
soubory buněk kryjící zpravidla vnější nebo vnitřní povrchy těla
vytvářejí hraniční tkáň pro styk organismu s vnějším prostředím
funkce: a) chrání tkáně vnitřního prostředí před chemickými či mechanickými vlivy
b) zabraňují pronikání bakterií a jiných choroboplodných zárodků
Krycí epitely
má převážně ochrannou funkci
Jednovrstevný dlaždicový epitel
tvořen jednou vrstvou silně zploštělých buněk, těsně do sebe zapadají, čočkovité jádro leží uprostřed buňky
vystýlá: krevní a mízní cévy (=endotel), povrch pohrudnice, poplicnice a pobřišnice (=mezotel), plicní sklípky (=respirační epitel)
Jednovrstevný kubický epitel
tvořen vrstvou buněk přibližně krychlovitého tvaru, centrálně uložené jádro je kulovité
vystýlá: povrch vaječníků (=zárodečný epitel), vývodné cesty některých žláz (slinné, ledvin, slinivky apod.), tvoří pigmentový epitel sítnice oka (důležitý pro vznik obrazu)
Jednovrstevný cylindrický epitel
tvořen z vysokých buněk hranolovitého tvaru, jádra protáhla, uložená v bazální části buněk, nazýván resorpční epitel, tvoří i smyslový epitel
vystýlá: žaludek, tenké a tlusté střevo, vývody řady žláz, dělohu, u některých zvířat vejcovody, žlučový měchýř aj., ve sluchově rovnovážném ústrojí a v chuťových pohárcích