Anatomie - vypracované otázky

• sekrece žláz:

  • Merokrinní sekrece = buňka se tvarově nemění (např. uvolňování proteinů ze žlázových buněk mléčné žlázy)

  • Apokrinní sekrece = odškrcení apikálního konce buňky naplněného sekretem (např. tukové kapénky v mléčné žláze)

  • Holokrinní sekrece = cytoplazma se naplní sekretem a buňka se rozpadne (např. mazová kožní žláza)

Exokrinní žlázy

• žlázy s vnější sekrecí

• mají vývody ústící na povrch těla nebo do tělních dutin

• žlázové buňky jsou uspořádané do:

  1. tubulů – sekreční oddíl má tvar trubičky

  2. alveolů, acinů – sekreční část je kulovitého nebo hruškovitého tvaru

  3. tubuloalveolů – tubulózní úsek nasedá na úsek alveolární

• dělení dle složitosti vývodných cest:

  • Jednoduché žlázy – mají krátký vývod, na který nasedá pouze jedna sekreční jednotka, často chybí vývod a sekret vytéká přímo na povrch epitelu, u savců se vyskytují

    • jednoduché tubulózní žlázy – rovný tubulus (střevní žlázy) nebo stočený v podobě klubíčka (potní žlázy)

  • Rozvětvené žlázy – mají jeden vývod, na který nasedá větší počet sekrečních jednotek,

    • rozvětvené tubulózní žlázy (např. sliznice žaludku, sliznice dělohy)

    • rozvětvené alveolární žlázy (hojně v kůži, vývod kožní mazové žlázy ústí do chlupového váčku)

    • rozvětvené tubuloalveolární žlázy (ve stěně dvanáctníku jako dvanáctníkové žlázy)

  • Složené žlázy – mají složitě větvený vývodný systém, nakonec ústní jedním hlavním vývodem do dutiny orgánu, na koncové větve nasedá vždy několik žlázových jednotek, které se nazývají lalůčky, navzájem se spojují v laloky, až nakonec vznikne celá žláza obalená silným vazivovým pouzdrem

    • složené tubulózní žlázy (např. ledviny a přídatné pohlavní žlázy – měchýřkovité žlázy)

    • složené alveolární žlázy (u hospodářský zvířat se nevyskytují, ale jsou např. u člověka)

    • složené tubuloalveolární žlázy (slinné žlázy, exokrinní složka slinivky břišní a mléčná žláza)

Endokrinní žlázy

• žlázy s vnitřní sekrecí

• nemají vývody, jejich výměšky (hormony) jsou vylučovány do mezibuněčných prostorů, odkud se vstřebávají do krve nebo mízy, jsou přiváděny k cílovým tkáním a podílejí se na řízení různých fyziologických procesů

• žlázové buňky tvoří: a) váčky – folikuly (např. ve štítné žláze) – tzv. folikulární žlázy

b) buněčné trámce (např. nadledvina) – tzv. trámčité žlázy

c) jsou roztroušeny uvnitř tkáně (např. intersticiální buňky varlete) – tzv. diseminované žlázy

Žlázové buňky vznikají diferenciací buněk krycího epitelu a buď zůstávají v úrovni tohoto epitelu, pak jde o žlázy endoepitelové nebo se dostávají mimo tento epitel a nazývají se žlázy exoepitelové.

Mnohobuněčné žlázy - skládají se z velkého počtu buněk, dělí se na exokrinní a endokrinní.