Anatomie - vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
sekrece žláz:
Merokrinní sekrece = buňka se tvarově nemění (např. uvolňování proteinů ze žlázových buněk mléčné žlázy)
Apokrinní sekrece = odškrcení apikálního konce buňky naplněného sekretem (např. tukové kapénky v mléčné žláze)
Holokrinní sekrece = cytoplazma se naplní sekretem a buňka se rozpadne (např. mazová kožní žláza)
Exokrinní žlázy
-
žlázy s vnější sekrecí
-
mají vývody ústící na povrch těla nebo do tělních dutin
-
žlázové buňky jsou uspořádané do:
-
tubulů – sekreční oddíl má tvar trubičky
-
alveolů, acinů – sekreční část je kulovitého nebo hruškovitého tvaru
-
tubuloalveolů – tubulózní úsek nasedá na úsek alveolární
-
-
dělení dle složitosti vývodných cest:
Jednoduché žlázy – mají krátký vývod, na který nasedá pouze jedna sekreční jednotka, často chybí vývod a sekret vytéká přímo na povrch epitelu, u savců se vyskytují
jednoduché tubulózní žlázy – rovný tubulus (střevní žlázy) nebo stočený v podobě klubíčka (potní žlázy)
Rozvětvené žlázy – mají jeden vývod, na který nasedá větší počet sekrečních jednotek,
rozvětvené tubulózní žlázy (např. sliznice žaludku, sliznice dělohy)
rozvětvené alveolární žlázy (hojně v kůži, vývod kožní mazové žlázy ústí do chlupového váčku)
rozvětvené tubuloalveolární žlázy (ve stěně dvanáctníku jako dvanáctníkové žlázy)
Složené žlázy – mají složitě větvený vývodný systém, nakonec ústní jedním hlavním vývodem do dutiny orgánu, na koncové větve nasedá vždy několik žlázových jednotek, které se nazývají lalůčky, navzájem se spojují v laloky, až nakonec vznikne celá žláza obalená silným vazivovým pouzdrem
složené tubulózní žlázy (např. ledviny a přídatné pohlavní žlázy – měchýřkovité žlázy)
složené alveolární žlázy (u hospodářský zvířat se nevyskytují, ale jsou např. u člověka)
složené tubuloalveolární žlázy (slinné žlázy, exokrinní složka slinivky břišní a mléčná žláza)
Endokrinní žlázy
-
žlázy s vnitřní sekrecí
-
nemají vývody, jejich výměšky (hormony) jsou vylučovány do mezibuněčných prostorů, odkud se vstřebávají do krve nebo mízy, jsou přiváděny k cílovým tkáním a podílejí se na řízení různých fyziologických procesů
-
žlázové buňky tvoří: a) váčky – folikuly (např. ve štítné žláze) – tzv. folikulární žlázy
b) buněčné trámce (např. nadledvina) – tzv. trámčité žlázy
c) jsou roztroušeny uvnitř tkáně (např. intersticiální buňky varlete) – tzv. diseminované žlázy
Žlázové buňky vznikají diferenciací buněk krycího epitelu a buď zůstávají v úrovni tohoto epitelu, pak jde o žlázy endoepitelové nebo se dostávají mimo tento epitel a nazývají se žlázy exoepitelové.
Mnohobuněčné žlázy - skládají se z velkého počtu buněk, dělí se na exokrinní a endokrinní.