Anatomie - vypracované otázky

• po sklovině a zubovině je kostní tkáň nejtvrdší tkání těla

• má podpůrnou a ochrannou funkci

• obsahuje cca 96 % Ca a P z celkového množství v organismu – důležitá zásobárna minerálů použitelná podle potřeb organismu

Kostní buňky se vyskytují ve 3 formách:

• osteoblastocyty – mladé buňky, bohatě vyvinuté drsné ER, mění ve zralé:

• osteocyty – zralé buňky – typické buňky již vytvořené, definitivní kosti, z jejich povrchu vystupují výběžky probíhající v kostních kanálcích až do blízkosti cév; nedělí se, nevytvářejí novou mezibuněčnou hmotu, účastní se na její údržbě a uvolňování minerálních látek, mají schopnost přetvářet se zpět na osteoblastocyty nebo:

• osteoklastocyty – uzpůsobené k rozrušování a resorpci kostní tkáně při přestavbě kosti a při osifikaci

Mezibuněčná hmota kostní tkáně – skládá se ze svazků kolagenních vláken, ty dodávají kostem pružnost a tvrdost, a mineralizované amorfní hmoty, podmiňující tvrdost kosti.

Rozdělení kostní tkáně:

• Vláknitá kostní tkáň –

• Lamelární kostní tkáň –

• Spongiózní kostní tkáň –

• Kompaktní kostní tkáň –

Povrch kosti pokrývá tenká vrstva fibrózního vaziva – okostice, z níž pronikají krevní cévy a nervy.

1. NERVOVÁ TKÁŇ.

• hlavní stavební jednotka pro nervovou soustavu (=NS řídí a reguluje činnost jednotlivých orgánů, z vnějšího prostředí získává informace a nadále je zpracovává a celkově řídí celý organismus)

• funkčně i morfologicky je nervová tkáň specializovaná na příjímání podnětů a dále na vedení, předávání a zpracovávání vzruchů

• představuje nejvyšší stupeň vývoje živé hmoty

• anatomicky je uspořádána v centrální nervový systém (mozek a mícha) a periferní nervový systém (nervy a nervové ganglie – uzliny)

• strukturálně obsahuje dvě základní složky: nervové složky (neurony) a nervové buňky

• obsahuje malé množství vaziva, krevní cévy a kapiláry

Nervová buňka - neuron

• základní stavební a funkční jednotka nervové tkáně

• má různý tvar (závisí to na množství a místech odstupů výběžků)

• centrálně je uloženo poměrně velké jádro s výrazným jadérkem

• cytoplazma obsahuje všechny základní buněčné organely, některé inkluze (pigmenty) a specifické struktury – neurofibrily

  • NEUROFIBRIL - jemná vlákénka, probíhají ve všech směrech, zasahují až do koncových výběžků, tvoří je svazky neurofilamenta, mají podpůrnou funkci a účastní se nitrobuněčného transportu iontů

  • Výběžky neuronu

    • dendrity – dostředivé, většinou krátké výběžky, bohatě se větví v blízkosti buněčného těla, povrch je pokryt miniaturními výběžky (dendritickými trny) – nejčastější místo při předávání vzruchů

    • neurit – jediným dostředivým výběžkem, nejdelší inervují svalstvo končetin, nejprve krátké kolmé boční větve, poté se bohatě větví na ostatní neurony nebo přímo na výkonné buňky svaloviny, žláz, apod.

    • nervová vlákna – delší výběžky obalené nervovými pochvami, v mozku a míše se sdružují do svazků, mimo centrální nervovou soustavu vytvářejí nervy