Anatomie - vypracované otázky

Myofibrily – svalová vlákénka.

Hladká svalová tkáň

Hladká svalová tkáň je tvořena dlouhými vřetenovitými buňkami, které spolu nesplývají a jsou

vzájemně spojeny malým množstvím retikulárních vláken. Vytváří svalové orgánové vrstvy a

kruhové svěrače, jejichž činnost není vůlí ovládána. Tato tkáň není příčně pruhovaná a je schopna

pomalých rytmických kontrakcí. Kontrakce hladkosvalové tkáně jsou řízeny autonomní nervovou

soustavou.

• je složena z vřetenovitých buněk, sdružují se do svazků ( např. Vzpřimovač chlupu v kůži), nebo do plochých listů či vrstev (většina vnitřností)

• činnost je řízena autonomními nervy a nepodléhá tedy volní kontrole

• podrážděním se hladkosvalové buňky zkracují, jádro se spirálovitě stáčí a cytoplazma se hromadí v centru buňky

• smršťuje se pomalu, rytmicky a prakticky bez únavy

Srdeční svalová tkáň

Tato svalová tkáň není vůlí ovládána. Vedle schopnosti kontrakce mají buňky

srdeční svaloviny ještě schopnost vedení a předávání vzruchů.

• příčně pruhovaná srdeční svalová tkáň se skládá ze srdečních svalových buněk

• příčné pruhování je podmíněno přítomností a pravidelným upořádáním již popsaných souborů aktinových a myozínových myofilament

• mezibuněčné kontakty jsou velmi pevné a nazývají se interkalární disky, pevnost spojení je dána dezmonómy

• kontrahuje se samovolně, rytmicky, nezávisle na vůli jedince a nepodléhá únavě

• tvoří hlavní část stěn srdečních komor a předsíní, tzv. myokard

1. PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ SVALOVÁ TKÁŇ.

• jednotkou je svalové vlákno (vzniká splynutím velkého množství buněk)

  • délka svalového vlákna závisí na stavbě svalu, šířka na věku jedince, pohlaví, druhu a mechanickému zatěžování

  • povrch tvoří cytoplazmatická membrána, kromě ostatních buněčných organel obsahuje i specifická svalová vlákénka – myofibrily

    • MYOFIBRILY - vyplňují téměř celé svalové vlákno, jsou v něm hustě uspořádána a podélně orientované,

    • MYOFILAMENTA - tlustá – složena z protáhlých buněk myozinu, z nichž vystupují příčné můstky

      • tenká – tvořena dvěma spirálovitě stočenými molekulami aktinu

      • při kontrakci myofibrily se zasouvají tenká myofilamenta mezi tlustá tak, že se jejich konce dotýkají

  • kontrakce – složitý děj, dochází k přeměně chemické energie na energii mechanickou

• červená svalová vlákna – tenká, obsahují hodně mitochondrií a myoglobinu, smršťují se pomaleji a v aktivitě jsou vytrvalejší, tvoří většinu kosterních svalů

• bílá svalová vlákna – jsou objemnější, obsahují málo barviva a mitochondrií, jsou výkonnější, ale dříve se unaví, jsou soustředěna v tzv. bílé svalovině (např. prsní svalovina)

• ve srovnání s hladkou svalovinou se smršťuje rychleji a se značným efektem

• její činnost řídí somatické nervstvo (řídíme je sami vůlí)