Anatomie - vypracované otázky

b) svalové bříško → masitá část svalu

c) svalový ocas (cíp) → připojuje se na kostru v místě svalového úponu

⇒ některé svaly mají více odstupových hlav a podle toho rozlišujeme svaly dvouhlavé, trojhlavé nebo čtyřhlavé

Sval (musculus) je funkční jednotkou příčně žíhané kosterní svaloviny. Každý sval je tvořen masitou částí – svalovým bříškem, které na obou koncích plynule přechází ve šlachy (tendo). Na většině svalů rozlišujeme svalovou hlavu, svalové bříško a svalový ocas – cíp.

Dělení svalů podle tvaru:

Dlouhé svaly – protaženy do délky, nejčastěji vřetenovitý tvar, vykonávají pohyby velkého rozsahu, nachází se hlavně na končetinách.

Ploché svaly – rozprostřeny do šířky, převážně na hrudníku, břiše.

Krátké svaly – všechyn rozměry přibližně stejné, např. hluboké svaly páteře.

Kruhové svaly – tvar uzavřených prstenců, v obvodu tělních otvorů.

Dělení svalů podle vnitřního uspořádání:

Přímé – svalové snopce dlouhé, probíhají paralelně s dlouhou osou svalu

Jednozpeřené – snopce kratší, probíhají od odstupové šlachy k úponové šikmo.

Dvouzpeřené – 1 šlacha zasahuje hluboko do sval. bříška a k ní se sbíhají šikmo probíhající sval. snopce přicházející od protilehlé šlachy, kt. obaluje sval na povrchu.

Mnohozpeřené – větší počet vrůstajících šlašitých vložek, do nichž přecházejí šikmo probíhající sval. snopce.

Stavba svalu:

Masitá část svalu (svalové bříško) – skládá se z velkého počtu příčně pruhovaných svalových vláken uspořádaných do snopců, toto uspořádaní umožňuje izolované i skupinové smršťování, vyvíjení různě silné kontrakční síly – dlouhodobá práce svalu bez předšasné únavy.

Prostory mezi snopci vyplňuje řídké vazivo – vnitřní perimysium.

V masité části přítomny též tzv. satelitní buňky, umožňují regeneraci počkozených svalových vláken, při jejich zániku se mohou zmnožit a vydiferencovat v plnohodnotná svalová vlákna.

Cévy a nervy svalu – intenzivní zásobení kyslíkem a živinami.

Svalové tepny (1 n. více) obstarávají přívod krve, v endomysiu se rozpadají na mnoho kapilár, které vytváří okolo svalových vláken hustou síť.

Mízní řečiště vyvinuto slaběji., silnější odvodné míznice doprovází krevní cévy.

Svalový nerv vstupuje zpravidla s tepnou, obsahuje nervová vlákna 3 typů: motorická, senzitivní, autonomní:

• motorická – hybná vlákna přivádějí vzruchy z centrálního nervstva vyvolávající kontrakci

• senzitivní – citná vlákna – vedou vzruchy do ústředního nervstva

• autonomní vlákna – obstarávají inervaci hladké svaloviny cév – regulují intenzitu průtoku krve svalem podle potřeby