Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Anatomie - vypracované otázky

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (248.46 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • funkčně: B-lymfocyty – schopné poznat antigen a vázat se na něj / T-lymfocyty – zajišťují buněčnou imunitu, tzv. přirození zabíječi, schopní usmrtit cizorodé buňky

  • monocyty – největší buňky krve, nazývají se rovněž makrofágy – schopnost pohybovat se, prostupovat stěnou kapilár, pohlcovat větší částice

    • Krevní destičky

      • trombocyty – bezjaderná tělíska tvaru čoček, fragmenty cytoplazmy obrovských buněk kostní dřeně

      • při poranění uvolňují krevní destičky faktory, které jsou nutné při složitém procesu srážení krve

      • významnou vlastností je jejich přilnavost k povrchu a vzájemné shlukování na začátku srážení krve

      • uplatňují se i při fagocytóze

    Do skupiny krevních buněk patří červené a bílé krvinky a krevní destičky.

    Červené krvinky (erytrocyty) jsou vysoce diferencované buňky, které u savců ztratily jádro a

    další organely. Objem cytoplazmy je naplněn obrovským množstvím hemoglobinu dosahujícího až 40% celkového objemu buňky. Hemoglobin je protein, který dokáže reverzibilně vázat kyslík a umožňuje tak tkáňové dýchání.

    Leukocyty (bílé krvinky) jsou bezbarvé jaderné elementy. Jejich počet je mnohem menší než

    počet erytrocytů (je jich cca 1000x méně) Jsou to klíčové buňky obranyschopnosti organizmu. Podle uspořádání cytoplazmatických struktur se rozdělují na granulocyty a agranulocyty.

    Do skupiny granulocytů patří vůbec nejhojněji zastoupené bílé krvinky označované jako neutrofily, potom eozinofily a bazofily, které jsou významné pro spuštění zánětlivé reakce.

    Krevní destičky (trombocyty) jsou drobné bezjaderné buňky (3 µm), které hrají hlavní roli v

    procesu krevní srážlivosti a tvorby strupu.

    1. SVAL – CHARAKTERISTIKA A STAVBA.

    Charakteristika svalstva

    • tvarová a funkční jednotka svalstva

    • hlavní skladebnou složkou je příčně pruhovaná svalová tkáň doplněné vazivem, cévami a nervy

    • u hospodářských zvířat dosahuje 30 – 50% hmotnosti

    • převážná většina svalů je ve spojení s kostrou, jsou to kosterní svaly

    • další se částečně nebo zcela spojují s kůží, jsou to kožní svaly

    • v převážné míře obalují kostru, podílí se tak na utváření vnějšího povrchu těla a jeho exteriéru

    • je aktivní složkou pohybového aparátu těla (společně s kostrou – ta je pasivní složkou)

    Stavba svalu

    • Masitá část svalu

      • skládá se z velkého počtu příčně pruhovaných svalových vláken uspořádaných do snopců

      • primární snopce – nejmenší, skládají se z 20 – 30 vláken navzájem spojených vazivem zvaným endomysium

      • sekundární snopce – sdružené primární snopce, u větší svalů se dále sdružují i do terciálních snopců

      • prostory mezi snopci jsou vyplněny řídkým vazivem (vnitřním perimysiem), které na povrchu svalu zesiluje a tvoří vnější perimysium (epimysium)

      • uspořádání do snopců umožňuje, že se mohou smršťovat izolovaně, ve skupinách nebo všechny současně (mohou se také navzájem střídat)

      • typy svalových vláken: a) bílá vlákna – jsou silnější, smršťují se velmi rychle, energii uvolňují cestou anaerobní glykolýzy

    Témata, do kterých materiál patří