Anatomie - vypracované otázky

Příčně pruhovaná svalová tkáň je tvořena svalovými vlákny.

Počet svalových vláken je dán při narození a během života jedince svalová vlákna už jen rostou do šířky, ale téměř se nemnoží. Typické pro tuto tkáň je příčné pruhování svalových vláken, které vzniká díky přítomnosti aktinových a myozinových vláken. Ta se navzájem překrývají a tvoří světlolomné úseky, které se v mikroskopu jeví jako příčné pruhování.

Příčně pruhovaná svalovina je ovládána vůlí a je základem pro všechny svaly lokomočního aparátu (kosterní svalovina).

Lze rozlišovat dva základní typy svalových vláken: červená a bílá.

Červená svalová vlákna mají vyšší podíl mitochondrií a myoglobinu a jsou schopná dlouhodobých kontrakcí, pracují pomaleji, ale pomaleji se unaví.

Bílá svalová vlákna mají vyšší podíl myofibril a jsou schopna intenzivní kontrakce. Rozvoj myofibril je ale na úkor myoglobinu a mitochondrií a tato vlákna jsou rychle unavitelná.

1. ROZDÍLNOST KREVNÍCH BUNĚK.

• krev = tekutina červené barvy, její oběh umožňuje rytmické stahy srdce

• funkce: a) přívod kyslíku a živin ke tkáním

b) odvod oxidu uhličitého a zplodin látkové výměny

c) účast na hormonálním řízení

d) termoregulace

e) obranné pochody organismu

g) udržování dynamické stálosti vnitřního prostředí (homeostáza)

• Krevní plazma

• viskózní tekutina nažloutlé barvy

• významný transportní systém látkové výměny

• obsahuje 91 – 92% vody

• skládá se především z bílkovin – nejdůležitější je imunoglobulin (uplatňuje se v obranných imunoglobických procesech organismu)

• Červené krvinky

• erytrocyty – ploché pohyblivé buňky, uzpůsobené k výměně plynů

• u savců bezjaderné, mají tvar disků, velikost se liší dle druhu zvířete

• jsou pružné a jejich tvar se může při průchodu dočasně měnit

• obsahují 60% vody a 40% tvoří krevní barvivo (hemoglobin)

• na hemoglobin se v plicích váže kyslík a vzniká oxyhemoglobin

• u skotu a prasete mají životnost 60 dní, poté zanikají

• jejich počet je neustále doplňován novotvořením v červené kostní dřeni

• Bílé krvinky

• leukocyty – bezbarvé buňky s jádrem, mají přibližně kulovitý tvar

• v organismu zajišťují především obranné reakce

• jsou větší než červené krvinky a jejich počet je nižší

  • granulocyty - vznikají v červené kostí dřeni

    • neutrofilní granulocyty – schopnost aktivního pohybu a fagocytózy, řada z nich působením bakterií zaniká a tvoří v ohnisku infekce hnis, rovněž se nazývají mikrofágy, existence je omezena na 2 – 4 dny, někdy i jen na několik hodin

    • acidofilní granulocyty – schopnost aktivního pohybu a pomalejší fagocytózy (ale selektivnější)

    • bazofilní granulocyty – nejméně početné, mají schopnost pohybu a fagocytózy, jejich význam není objasněn

  • agranulocyty

    • lymfocyty – buňky obranného imunitního systému, navzájem se liší velikosti, místem vzniku, životností a schopností zprostředkovat odpověď na napadení organismu, jsou klasifikovány dle různých hledisek

      • morfologicky: malé lymfocyty a velké lymfocyty