Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




300-otazek-k-ekologii-stanovist

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (6.38 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  1. Na těle perloočky můžeme rozeznat: složené oko, hrudní nožky, jednoduché oko; dva páry tykadel, trávicí trubice, komůrka na vajíčka

  2. Co se děje při období podzimní cirkulace - dochází k okysličení hlubinné vody, která se střídá s letní a zimní stagnací

  3. Kde se vyskytují pěchovavé trávníky: Na bazickém podkladu

  4. Makchie - co to je, kde se vyskytuje, zákl. typy

  5. Hlavní dřevinou tzv. keříčkového severské tundry je: Bříza trpasličí

  6. Pro podzemní vody NEní charakteristické/á: absence zástupců z podkmene korýšů (Crustacea) .

  7. Neopadavé jehličnaté lesy nacházíme v: chladných klimatických oblastech

  8. Přirozenou vegetaci vřesovišť můžeme nalézt: V extrémních klimatických a edafických podmínkách (např.nad horní hranicí lesa).

  9. Chamaefyty: Čili rostliny při povrchu půdy, pupeny jsou těsně nad povrchem půdy

  10. Konduktivita je: Koncentrace rozpuštěných solí ve vodě

  11. Pro vodní prostředí je typický/é: Rychlý obrat hmoty a energie, dobře dostupné živiny

  12. Co NEplatí pro mokřad: Mokřady mají nízkou produktivitu.

  13. Přehradní nádrže vytvářejí - pstruhové pásmo oligotrofní

  14. Co je to perifyton: organismy poutané na listy vodních rostlin vyčnívajících ze dna.

  15. Co jsou to graminoidy? Rostliny z čeledí Poaceae, Cyperaceae, Juncaceae.

  16. Organismy sladkých vod můžeme rozdělit na základě jejich potravních vztahů na:: Producenty, konzumenty a destruenty

  17. Permafrost je: Věčně zmrzlá půda, ze které v létě rozmrzá ve vrchních 20-60 cm

  18. Horské jehličnaté lesy. – 80 dní teploty nad 10°C

  19. Pro ekosystém rybníka je charakteristické: jeho produkce je ovlivňována letnění, přikrmováním ryb, biomanipulacemi

  20. Nerekultivované opuštěné lomy jsou typické: Značně pestrou vegetací danou vysokou heterogenitou podmínek.

  21. Netypičtějšími zástupci dřevin v měkkém luhu jsou: Vrby, topoly, olše

  22. Čím jsou zásobovány slatiniště. – podzemní prameny a povrchovou vodou

  23. Přirozené borové lesy ve střední Evropě rostou na: extrémních stanovištích - písčité půdy, skalní výchozy, rašelinná stanoviště

  24. Hlavní zdrojem živin v lužním lese jsou: záplavy

  25. Kryptofyty Čili neofyty či zemní rostliny, pupeny jsou pod povrchem půdy na hlízách či oddéncích

  26. Cevnaté rosliny: CO2 ze vzduchu a ostatní zdroje pod hladinou vody

  27. Co je to bult: to jsou vršky, tvořené koloniemi rašeliníku

  28. Mezi komzumety litorálního pásma ve stojatých vodách patří: nezmar, beruška vodní

  29. Bylinné patro v bučině: Je velmi chudé

  30. Přirozené travní porosty: stepi, Alpy

  31. Pták, který žije na jihu Evropy - Plameňák růžový

  32. Benthos jsou: Organizmy poutané ke dnu

  33. Perloočky: Se živí filtrací vody či dravě, jsou planktonně žijící živočichové

  34. Co roste za keř pod olšemi: krušina olšová

  35. Přirozená vřesoviště : se vyskytují nad horní hranicí lesa

  36. Bučiny rostoucí na živiny chudém kyselém podloží se nazývají: Bikové bučiny

  37. Pleuston je/jsou: společenstvo živočichů a rostlin žijící na vodní hladině

  38. Čím jsou napájena přechodná rašeliniště: převážně srážkovou vodou a částečně podzemními prameny.

  39. Co je to "bult" a "šlenk": Bulty-vyvýšená místa v rašeliništi, Šlenky-prohlubně mezi bulty

  40. Kolik procent dřevní hmoty je průměru přirozeném lese ve formě mrtvého dřeva (přibližně): 30%

  41. Intenzita slunečního svitu je v oblastech výskytu severské tundry (ve srovnání se stanovišti mírného pásma): nízká

  42. Euryhalinní organizmy se vyskytují především : v pobřežních vodách

  43. Čím jsou zásobována vrchoviště. – srážkovou vodou

  44. Dvousečné zaplavované louky aluviálních poloh v kolinním až submontánním stupni na lehčích půdách bývají: Vysoce kvalitní a výnosné

  45. Co znamená zkratka POC - pevný organický uhlík

  46. Jehličí jedle bělokoré se: Dobře a rychle rozkládá a přispívá k tvorbě kvalitní půdy.

  47. Opadavé listnaté lesy. – co pro ně platí: nerovnoměrné srážky, zima mírná a ne tak dlouhá, léto teplé a dlouhé

  48. Jaké růstové nebo životní formy bylin se nejvíce vyskytují na pasených stanovištích: trnité byliny, plazivé byliny, byliny s přízemní růžicí

  49. Louky a pastviny v ČR představují přibližně: 25% zemědělské půdy

  50. Horní hranice stromová je: spojnice stromů, které ještě dosahují výšky 5 resp 8m

  51. Jaká je nejčastější růstová forma rostlin vyskytující se v travinných ekosystémech? Hemikryptofyty

  52. Na vrchovištích jsou pro tvorbu organické hmoty limitující všechny jmenované faktory: Nízké teploty, nízký obsah O2 v půdě, nízké pH a nedostatek živin

  53. Čím přijímá rašelina živiny. – listy

  54. Co jsou „brownfields“? Pozůstalé, nestržené logistické budovy po ukončení těžby

  55. Které rostliny tvoří západoevropská vřesoviště: převážně vřesovce, zvonky, vřesy

  56. Biologická diverzita středomořských ekosystémů je ve srovnání se střední Evropou: významně vyšší

  57. Možný dopad přehradních nádrží na vodní tok pod výpustí: Vznik pstruhového pásma v případě oligotrofní nádrže

  58. ptáci z dubohabřin, doubravy: lejsek bělokrký, sýkora modřinka, žluva hajní, dlask tlustozobý, žluna zelená, strakapoud prostřední

  59. Organismy sladkých vod můžeme rozdělit na základě jejich potravních vztahů na: Producenty, konzumenty a destruenty

  60. Častým druhem v bylinném patře smrčin je: Šťavel kyselý

  61. Přehradní jezero se spodní vypustí je: Lapač tepla s odvaděč živin

  62. Fanerofyty: čili nadzemní rostliny, mají pupeny na vzpřímených prýtech

  63. ptáci měkkého luhy moudivláček lužní, slavík obecný, čáp bílý, husa …

  64. Plankton se pohybuje - omezený nebo žádný pohyb

  65. Habr obecný se přirozeně vyskytuje s: dubem zimním

  66. Nejspodnější vrstvu slatiniště tvoří : Sapropel

  67. Intenzita slunečního svitu a UV záření je na stanovištích horské tundry (ve srovnání se stanovišti nižších poloh): Vyšší

  68. Jaké znáš přimíšené stromy v doubravách: lípa velkolistá, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnatá, lípa malolistá

  69. Jedinou palmou, která se přirozeně vyskytuje na evropském kontinentě je: Žumara nízká (Chamaerops humilis)

  70. Co roste se smrkem nad 900 metrů n mořem – jeřáb břek

  71. Bučiny rostoucí na živiny bohatém zásaditém podloží se nazývají: Květnaté bučiny

  72. Činná rašeliniště: ovlivňují mikroklima

  73. Přechodová rašeliniště jsou zásobována: Vzdušnými srážkami a částečně i podzemními prameny

  74. Chůdovité kořeny v horském lese vytvářejí dřeviny, které vyrůstají: Na mrtvém dřevě

  75. Dendrotelmy jsou: tůňky ve vykotlaných pařezech a kmenech

  76. Podmínka lužních lesů: pravidelné nebo občasné záplavy

  77. Hranice mezi tundrou a tajgou je zhruba vymezena: Průměrnou teplotou 10 °C ve vegetačním období

  78. Producenti vrchovišť získávají potřebné živiny z/ze: srážkové vody

  79. Dočasné tůně jsou charakterističtí všichni jmenovaní živočichové: žábronožky, listonozí

  80. Jaké jsou podmínky vzniku rašelinišť:(vyberte všechny správné odp.) Stálý zdroj prameništní, srážkové nebo povrchové vody,bezodtoká terénní sníženina s nepropustným podložím,samotné vodní rostliny jejichž produkce převažuje nad dekompozicí.

  81. Lagg je: zamokřený okraj vrchoviště

  82. Mezi opadavé listnaté lesy (sub) kontinentální řadíme: Doubravy a habřiny

  83. Hranice mezi tundrou a tajgou je zhruba vymezena: Průměrnou teplotou 10 °C ve vegetačním období

  84. Co to jsou lenitické vody – stojaté vody

  85. Hemikryptofyty : trsnaté rostliny které mají pupeny na povrchu půdy nebo těsně pod ním.

  86. přimíšené stromy v doubravách lípa velkolistá, jilm drsný, jeřáb břek, bříza bradavičnatá, lípa malolistá

  87. Mezi opadavé listnaté lesy bažinné patří: olšiny

  88. Fanerofyt je: rostlina (dřevina), která má obnovovací pupeny výše než 30 cm nad zemí a má je chráněné proti mrazu, např. stromy (makrofanerofyty), keře (manofanerofyty)

  89. Epifyty Čili vzdušné rostliny, nemají kořeny v půdě

  90. Přehradní jezera s dolní vypustí, co umožnuji – vnik pstruhového pásma

  91. Jaké znáš keře vrchovišt: brusinka, klikva bahenní, rojovník bahenní

  92. Makrofyta jsou: Makroskopicky pozorovatelné vyšší cévnaté rostliny, mechorosty a parožnatky

  93. Euforická zóna na volném moři představuje: zóna vrchních 100-200m pod hladinou moře

  94. Prameniště obývají tyto organicmy: chrostíci, hrachovky

  95. Co je to litotelmy: drobné periodické nádržky vznikající v skalních dutinách

  96. Eufotické pásmo je: Veškerá prosvětlená voda

  97. Do kategorie čerstvě vlhkých typ luk a pastvin patří: Eutrofní dvousečné typy luk na hnědozemích a rendzinách

  98. Datlík tříprstý u nás obývá: Smrkové lesy vyšších poloh

  99. Jsou to přírodní travinné ekosystémy? Vegeta travinnách porostů, která je ve stádiu klimaxu

  100. jaké znáš ptáky bučin: datel černý, lejsek malý, holub doupňák, budníček lesní

  101. Kde se vyskytuje eufotická vrstva. – veškeré prosvětlené vody v litorální a limnetickém pásmu

  102. Listnaté lesy vyžadují aspoň: 120 dní s denní průměrnou teplotou nad 1OOC

  103. Charakteristickým znakem tvrdých luhů je: Výrazná patrovitost

  104. Bentos jsou: Rostliny a živočichové žijící na dně,či ve dně,je pohyblivý nebo přisedlí (např. kořenící rostliny)

  105. Jakým typem společenstva jsou vřesoviště: nejčastěji sekundárním společenstvem na kyselých půdách

  106. Co to jsou lotické vody – tekoucí vody

  107. Co neplatí pro periodické vody: jsou typické výskytem mnoha druhů ryb

  108. Přechodná rašeliniště – hlavně vzdušné srážky, ale i podzemní prameny

  109. Písčiny extrémní podmínky pro vegetaci - výkyvy teplot, sucho, nedostatek živin, odfoukávání písku od kořenů rostlin, distribuce

  110. Euryekní ptáci v našich lesích: pěnkava obecná, budníček menší, červenka obecná, kos černý, sýkora koňadra, strakapoud velký, brhlík lesní

  111. Jarní květ ve stojatých vodách: vyčerpání živin

  112. Nejtypičtějšími zástupci dřevin v měkkém luhu jsou: Vrby, topoly a olše

  113. Jaké znáš savce luhů: myška drobná, bobr evropský

  114. jaké jsou rozdíly mezi pastvinou a loukou: pastvina - nízké porosty přizpůsobené okusu a sešlapu; louka- rostliny vyššího vzrůstu

  115. Co NEplatí pro litorální pásmo: Do tohoto pásma proniká malé množství světla

  116. Byliny lužního lesa: bledule letní, kopřiva dvoudomá, česnek medvědí, ptačinec velkokvětý

  117. Prameniště obývají tyto organismy: chrostíci, hrachovky

  118. Důležitou podmínkou pro existenci lužních lesů je: Pravidelné nebo občasné zaplavování

  119. Mezi světlé jehličnaté lesy patří: reliktní bory

  120. Jehličnaté lesy zejména v oblastech chladnějších a klimaticky nepříznivých podmínkách: mají sklon k tvoření čistých porostů

  121. ptáci bučin datel černý, lejsek malý, holub doupňák, budníček lesní,

  122. Co patří mezi opadavé listnaté lesy: subkontinentální, horské, Xerotermní, lužní, bažinné oceánské, listanaté východní Ameriky

  123. Perifyton (nárostové organismy) je: Společenstvo sinic a řas porůstající předměty ponořené do vody.

  124. Pro světliny a paseky v horských smrkových lesích je charakteristický: jeřáb ptačí

  125. Jaké znáš kulturní rostliny mediteránu: olivovník evropský, pomerančovník, mandarinka středozemní, citrus citron, fíkovník smokvoň,mandloň, marhaník obecný, banánovník, lokvát japonský

  126. Jaká sukcesní stádia se nacházejí na skalních biotopech:(vyberte všechny správné odp.) 1 ranně sukcesní stádia, blokovaná sukcesní stádia.

  127. Ekosystém tekoucích vod je: Otevřenější než ekosystém stojatých vod a oproti nim více spjatý se souší

  128. Přirozenými nelesními stanovišti v ČR jsou: písčiny; sutě

  129. Krásnoočka lze zejména najít: ve stojatých vodách s hodně živinami

  130. Jaké biotopy v ČR hostí často stepní druhy? Aluviální psárkové louky

  131. Co tvoří spodní část rašelinišť -odumřelé části rostlinného společenstva, za nepřístupu vzduchu – vytváří rašelina

  132. Oligotrofní jezera charakterizuje (musí odpovídat všechna kritéria): vyznačují velkým bohatstvím flóry a fauny při nevelkém počtu zástupců jednotlivých druhů.Mají nízký obsah živin rozpuštěných ve vodě. Veškerá organická hmota v jezeře podléhá mineralizaci a díky tomuto koloběhu je ve vodě jen malé množství usazenin.

  133. Pozitivní reotaxe orientace lososů proti proudu (kromě čichu a případně i magnetismu příčina tahu).

  134. co znamena zkratka DOC - rozpusteny organicky uhlik

  135. Pro pásmo potamonu jsou charakteristické všechny následující vlastnosti: Slabý proud, aluviální dno s jemnými sedimenty (písek, bahno…), v létě nedostatek O2, roční amplitudy přesahují 20°C

  136. Horní hranice zákrsků je: Hranice zakrslých jedinců druhu tvořícího stromovou hranici

  137. Pásmo krenonu se vesměs vyznačuje všemi těmito vlastnostmi: stálou teplotou vody, stálým chemickým složením, stálou rychlostí proudění

  138. Jaký význam mohou mít nedopasky na pastvinách? Úkryt pro hmyz a ptáky; Škodlivý, v případě, že jsou zdrojem pastevních plevelných druhů. Možná

  139. Podmínky na stanovišti písčin (vátých písku) jsou pro vegetaci extrémním prostředím. Zejména vzhledem k: disturbancím (např. vytrhávání rostlin); nedostatku a vymývání živin, výkyvům teplot na povrchu půdy

  140. Litorální pásmo je: příbřežní oblast moře i sladkých stojatých vod

  141. Heterotrofní zóna je: shodná s afotickou zónou

  142. Biologická diverzita severské tundry je ve srovnání s ekosystémy mírného pásma: nižší

  143. Profundální pásmo je: neosvětlená voda; zásobárna živin i toxic. látek

  144. Epilimnion je: horní vrstva vodních nádrží

  145. Nejtypičtějšími zástupci dřevin v tvrdém luhu jsou: dub letní, jilm drsný a jasan ztepilý

  146. Nekton jsou: organismy aktivně plovoucí ve vodním sloupci (např.ryby)

  147. Makchie je keřovitý ekosystém. Vyskytuje se v Mediteránu. Dělí se na: vysokou makchii, kde keře sahají až do 5 m. nízkou makchii, kde dosahují keře pouze do 2 m.

  148. Mezi opadavé listnaté lesy horské ve střední Evropě řadíme: Horské bučiny s bukem letním a jedlí bělokorou.

  149. Nekton je/jsou: společenstvo větších vodních živočichů aktivně plovoucích ve vodě

  150. Podzimní období – cirkulace vody

  151. Proč jsou písčiny extrémní prostředí pro vegetaci. –a)sucho b) odfoukávání písku od kořenů rostlin c) zasypávání nadzemních částí rostlin

  152. Které dřeviny vytvářely původní západoevropské lesy: opadavé listnaté lesy…dub zimní, buk lesní, planika

  153. Hlavními dřevinami xerotermních doubrav ve střední Evropě jsou (vyberte 2): Dub šípák, Dub červený

  154. Plankton jsou: Splývající organismy s žádným nebo omezeným aktivním pohybem.

  155. jací savci žijí v tajze: vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský, rosomák

  156. Na jakých místech vznikají nedopasky na pastvinách? (vyberte všechny správné odpovědi): V místech, kde rostou pro herbivory neatraktivní druhy (např. Nechutné, jedovaté); Na pokalených místech – herbivoři se takovým místům vyhýbají

  157. Co se děje se světlem při dopadu na vodní hladinu –světlo se částečně odrazí

  158. Pro pásmo rhitronu jsou charakteristické následující vlastnosti: různé druhy sedimentů, meandrování toku, střídají se tišiny s rychle proudícími úseky

  159. Litotelmy jsou:Trvalé nebo dočasné drobné vodní nádrže zadržované v prohlubních skal.

  160. Jaké znáš živočichy žijící v macchiích: kozorožec iberský, paještěrka alžírská

  161. Jaký je poměr mezi salinitou a brakickou vodou. – 35g/l

  162. Přiřaďte jednotlivé biomy ke světadílům: Savany - Afrika, Prérie - Severní Amerika, Stepi - Eaurasie, Pampy - Jižní Amerika, Veldy –

  163. Přiraďte jedlové biomy ke světadílům: Prerie – Severní Amerika; Pampy – Jížní Amerika; Veldy – jížní Afrika ;Savany- Afrika ;Stepi – Euroasie;

  164. Přiřaďte organismus k jeho přizpůsobení na proud:

Témata, do kterých materiál patří