Anatomie - vypracované otázky

• Vlákna (tloušťka 3-8 nm), tvoří součást cytoskeletu, leží v buňkách v povrchových vrstvách cytoplazmy pod buněčnou membránou nebo probíhají napříč buňkou

• umožňují změnu tvaru buňky a kontrakci (oddělení dvou buněk)

• chemické složení: bílkovina aktin, dále pak myozin, tropomyozin a filamin

• dle stavby: myofilamenta, neurofilamenta nebo keratofilamenta

• Intermediární filamenta

• podílejí se na stavbě buňky jako vnitrobuněčná kostra

• chemicky jsou složena z různých bílkovin (podle nichž se většinou nazývají)

• představují třírozměrnou síť, jejich přítomnost je stabilnější (bývají přítomna po celý život buňky)

• funkce: určování tvaru buňky (souvisí i s rozmístěním některých organel – jádro, ribozomy)

1. CHARAKTERISTIKA ORGANEL A CYTOPLAZMATICKÝCH INKLUZÍ.

Buněčné organely

• drobné mikroskopické útvary uvnitř buněk se specifickou funkcí

Jádro:

• Jádro je důležitou součástí buňky, která obsahuje genetické informace nutné pro existenci buňky. Tato struktura řídí dělení buňky, fungování buňky i fyziologickou smrt buňky.

• Jádro tvořeno z jaderného obalu, chromatinu, jadérka a jaderného skeletu.

• Genetická informace, jejímž nositelem je dvouvláknová DNA (deoxyribonukleová kyselina), je přepisována (transkribována) do různých typů jednovláknové RNA (ribonukleová kyselina), z nichž větší část přechází do cytoplazmy, kde se aktivně účastní syntézy bílkovin. RNA přechází do cytoplazmy buňky v podobě informátorové RNA (mRNA), ribozomální RNA (rRNA) a transferové RNA (tRNA), která je jedinečná pro každou aminokyselinu.

• Tvar jádra závisí na typu buňky a na jejím tvaru, většinou jsou jádra kulovitá nebo oválná.

• Velikost jádra bývá konstantní pro určitý druh buněk a pohybuje se od 3 do 20 µm. U mladých buněk bývá jádro větší než u starších zralých buněk.

• Počet jader je opět závislý na funkčním typu buněk. Většinou se v buňkách vyskytuje jedno jádro, specializované buňky mohou mít dvě i více jader.

  • Endoplazmatické retikulum

• systém dvojitých membrán uspořádaných do plochých cisteren

• množství a tvar je závislý na stupni metabolické aktivity buňky a na typu syntézy – buňky jako jsou svalové, jaterní a žlázové obsahují velké množství endoplazmatického retikula, naopak ostatní specializované buňky jako je například samičí vajíčko obsahuje jen velmi málo endoplazmatického retikula

• v cytoplazmě se vyskytuje ve dvou formách

  1. Granulární endoplazmatické retikulum (Hrubé ER)

     • na svých membránách nese ribozomy, uvnitř bývá jemné zrnitá hmota (obsahuje syntetizované bílkoviny – např. protilátky, enzymy atd.)

     • vazba ribozomů nebývá pevná a může dojít k jejich uvolnění i opětovnému spojení

     • funkce: syntetizované látky se v jeho prostorech spojují ve větší celky a přecházejí do Golgiho komplexu