Anatomie - vypracované otázky

Tračník (colon):

• člení se podle průběhu na vzestupný, příčný a sestupný

• býložravci (a prase) mají tračník mohutně vyvinutý

• u koně vytváří vzestupný tračník dlouhou kličku, kt. se 2x podkovovitě stáčí a vkládá na dno břišní dutiny, celý útvar tvoří úseky zvané slohy

• ze slepého střeva vystupuje ventrální tračníková klička – vytváří pravou ventrální slohu, ventrální bránicové ohbí, levou ventrální slohu, podélná svalovina tvoří 4 pruhy a 4 řady výdutí

• v pánevním ohbí se tračník zužuje a přechází do dorzální tračníkové kličky, která se opět rozšiřuje a probíhá jako levá dorzální sloha, dorzální bránicové ohbí a pravá dorzální sloha

• délka vzestupného tračníku je 3 – 4 m

• příčný a sestupný tračník mají cca 3 m, vytvářejí malé kličky, kt. se mísí s kličkami lačníku, mají 2 řady výdutí oddělené 2 pruhy podélné svaloviny

Konečník (rectum):

• koncový úsek tlustého střeva, hromadí se v něm zbytky nestrávené potravy a formují výkaly

• probíhá blízko pod páteří

• postupně se rozšiřuje v konečníkovou výduď, ta se kaudálně zužuje v krátký řitní kanál, který se navenek otevírá řitním otvorem a uzavírá se dvojitým mohutným svěračem

• základem stěny konečníku i řiti je hladká svalovina

• vnitřní svěrač řiti a vnější svěrač – podílejí se na reflexním uzavření řitního kanálu

• u masožravců jsou na povrchu kůže řitní váčky, jejichž stěna obsahuje aromatické žlázy

Mikroskopická stavba střeva:

• k trávení slouží sekrety žláz střevní stěny (pohárkové buňky, střevní žlázy, dvanáctníkové žlázy)

• k nejdůležitějším fcím střeva patří resorpce živin do krevního a mízního oběhu

• k zvětšení resorpční plochy slouží klky a mikroklky v tenkém střevě, tlusté střevo klky nevytváří, je hladší

• stěna tenkého střeva se skládá ze sliznice, podslizniční tkáně, svaloviny a serózy

• epitel kryjící sliznici je jednovrstevný cylindrický, převažují v něm resorpční buňky – enterocyty

1. JÁTRA A PANKREAS.

Játra

• největší žláza těla, funkčně i vývojově spojená s trávicí soustavou

• jejich mnohostranný význam spočívá v krvetvorbě v embryonálním období a ve funkcích při látkové výměně (přeměna a zásobárna živin, tvorbě žluči, regulační a detoxikační funkce)

  • jaterní brána – tou vstupují do jater žíla vrátnice, jaterní tepna a vystupuje z ní jaterní vývod, nachází se zde i mízní uzliny

• povrch jater kryje útrobní pobřišnice, v ní se nachází tenké vazivové pouzdro, které vysílá do jaterního parenchymu vazivové přepážky (vmeřené vazivo)

• žlázový parenchym jater tvoří žlázové jaterní buňky (hepatocyty)

• základní stavební jednotku jater představují jaterní lalůčky, mají podobu nepravidelně zaobleného hranolu viditelného i pouhým okem – skládají se z jaterních buněk, krevních sinusoid a žlučových kapilár