Dedrologie-I.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Plod: podlouhlé (1 – 3 cm), červené peckovičky, jedlé, nakyslé
Stanoviště: na slunci i v polostínu, dobře snáší sucho a všechny i vápenaté půdy. Dobře snáší řez, citlivý na posypové soli.
Vlastnosti: teplomilný, ale jinak nenáročný
Použití: živé ploty,
Cornus sanguinea – svída krvavá (PO)
Původ: většina Evropy, Kurdistán
Vzrůst: keř s metlovitě vystoupavými větvemi až nízký strom 2 – 5 m vysoký, který slabě odnožuje.
Letorosty: matně krvavě červené, na zastíněné straně zelenavé.
Olistění: opadavé. Listy jsou vstřícně postavené, eliptické až široce vejčité, 3 – 10 cm dlouhé, živě zelené se 3 – 5 páry žilek. Na podzim barví nachově červeně.
Květ: špinavě bílými, páchnoucími květy uspořádanými ve 4 – 8 cm širokých vrcholících. Kvete květen-červen
Plod: Peckovičky jsou kulovité, modročerné až téměř černé, světle tečkované, 5 – 8 mm dlouhé
Stanoviště: Daří se jí na slunci i značný zástin. Nesnáší sucho. Roste ve vlhku v nížině i v podhůří, na výslunných stráních a pastvinách. Půda nenáročná, vlhká, kyprá, humózní, snáší krátké přísušky, nesnáší sucho.
Vlastnosti: Rozšiřuje se pomocí kořenových výmladků. Šťáva plodů se využívala k barvení, dřevo je těžké, tvrdé, pevné, narůžovělé, sloužilo k výrobě drobného nářadí
Použití: do živých plotů a jako krycí dřevina
Cornus stolonifera – svída výběžkatá (PO)
Původ: Severní Amerika, jižně až do severního Mexika
Vzrůst: opadavý, široce rozkladitý keř, 1 – 3 m vysoký, s poléhavými, často kořenujícími větvemi
Letorosty: nachově červenými
Olistění: opadavé. Vstřícně postavené listy jsou podlouhlé, úzce vejčité až kopinaté, 5 – 10 cm dlouhé, na líci živě zelené, na rubu sivé až bělavé, většinou s 5 – 6 páry žilek
Květ: bílými až žlutavě bílými květy uspořádanými ve 3 – 6 cm širokých vrcholících. Kvete červen-červenec
Plod: bílé až namodralé, 5 – 9 mm široké peckovičky.
Stanoviště: Na slunci, ale snáší i značný zástin. Nesnáší sucho. Půda vlhčí, mírně kyselá až mírně zásaditá.
Mahonia aquifolium – mahónie cesmínolistá (PO)
Původ: Západní část Severní Ameriky
Vzrůst: nízký vždyzelený keř, 0,6 - 1,5 m vysoký, se žlutým dřevem, široce se rozprostírající do plochy. Roste poměrně pomalu.
Letorosty: šedožluté lysé
Olistění: stálezelené. Listy jsou 2-5jařmé. Její lichozpeřené, 5 – 13 četné listy jsou 15 - 25 cm dlouhé, složené z lesklých, ostnitě zubatých eliptických lístků, 4 – 15 cm dlouhých, které se na podzim částečně barví do červena.
Květ: Žluté vonné vykvétají duben-květen, ve vzpřímených latovitých hroznech 3 až 11 cm dlouhých.
Plod: Sivě ojíněné bobule (0,6-0,8 mm) jsou černomodré.
Stanoviště: Zcela otužilá, na půdu nenáročná. Nejlépe se jí daří v řídkém polostínu, ale roste i na výsluní. Je odolná vůči zakouřenému ovzduší.