eko-skripta

exofytofágové - větší část jejich těl se nachází trvale mimo rostlinná pletiva

• Úspěšná predace vede ke smrti, ale herbivorie jen zřídka

Strukturální obranné mechanizmy - zahrnují morfologické adaptace, jako jsou vosky, trny, chloupky, borka apod. Další možností je snížení výživné kvality

Biochemická obrana rostlin zahrnuje Sekundární metabolity - látky, které jsou produkovány rostlinou pro obranu, látky zvyšující environmentální rezistenci rostlin

Gildy rostlinné obrany - vztahy skupin rostlin a skupin fytofágů založené na biochemii

Indukovaná obrana - koncentrace alkaloidů, fenolických látek, N-oxidáz a proantokyanů velmi stoupá v mnoha rostlinách jako následek poškození býložravci

Hyperergická reakce - patogeny vyvolávají programovanou smrt buněk v okolí svého působení

Ektoparazité - žijí na povrchu hostitelů,

Endoparazité - uvnitř jejich těl, nemusí příliš starat o udržování svého vnitřního prostředí

Mikroparazité - způsobují často nemoci

Parazité se zpravidla musejí šířit z hostitele na hostitele vnějším prostředím, Parazit, který zabije svého hostitele, posléze sám také hyne, a proto selekce zvýhodňuje parazity, kteří nepoškozují své hostitele

Definitivní hostitel - pohlavní rozmnožování parazitů probíhá v něm, pokud parazité střídají v rámci životního cyklu hostitele

Mezihostitel – v něm se často nedospělá stádia rozmnožují nepohlavním způsobem.

Hostitelsky specifičtí parazité - každé stádium se vyvíjí pouze v jednom nebo nejvýše v několika příbuzných hostitelských druzích

Parazitoidi - svého hostitele zabíjejí obdobně jako predátoři, ale za svého života interagují jen s málo jedinci hostitelů a to po dlouhou dobu, stejně jako paraziti

8. Klima, topografie a diverzita přírodního světa

počasí - je kombinace atmosférických podmínek (tj. vlhkosti vzduchu, oblačnosti, srážek, větru, teploty, atd.) v určitém místě v daném čase

klima - je dlouhodobým průměrem těchto podmínek a může být lokání, regionální či globální

subtropická tlaková výše - vzdušné masy směřující od rovníku k pólům ve vyšších vrstvách atmosféry klesající k povrchu Země, vytvářejí největší pouště

orografické srážky – mohou vypadávat na západní straně hor u větrů vanoucích ze západu a na opačné straně hor se vytváří oblast srážkového stínu

• oceánské proudy mají tendenci se pohybovat po směru hodinových ručiček na severní polokouli a opačným směrem na jižní polokouli. Výsledkem je ochlazování západních pobřeží kontinentů a oteplování východních

ekliptika - rovina určená pohybem Země a dalších planet kolem Slunce

termoklina - zóna rychlé teplotní změny, která se nachází v různé hloubce, odděluje horní vrstvu teplé vody (epilimnion) a hlubší vrstvu chladné vody (hypolimnion)

evaporace - výpar z půdy, vodních ploch a povrchu objektů