eko-skripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
asimilační procesy - transformace, které vedou k vytváření organických forem prvků
disimilační proces – proces, kterým je organicky vázaný uhlíku oxidován zpět na CO2
Většina transformací energie je spojena s biochemickou oxidací a redukcí sloučenin uhlíku, kyslíku, dusíku, fosforu a síry. Transformace, která uvolňuje energii, spojena s transformací, která vyžaduje energii, a tak je energie předávána z reaktantů první reakce produktům druhé reakce
Výpar a srážky jsou hlavní složky globálního cyklu vody
Na výpar vody se spotřebuje asi čtvrtina veškeré energie slunečního záření, které dopadá na povrch Země
Ve formě srážek dopadne na Zem každoročně 26 x více vody, než je její obsah v atmosféře, průměrná doba zdržení v atmosféře je 1/26 roku (= asi 2 týdny), Vody v tekutém stavu je na povrchu Země (v půdách, jezerech, řekách a oceánech) asi 100 000 x více
oxidačně-redukčním (tzv. redox) potenciálem reakce - měří Energetický stav chemických transformací, odráží schopnost atomu přijmout elektron (tj. býti redukován). Je vyjadřován ve voltech
Velmi silné oxidační činidlo (tedy akceptor elektronu) je molekulární kyslík. Silné redukční činidlo (dárce neboli donor elektronu) je uhlík v organických sloučeninách
Asimilační a disimilační redoxní reakce uhlíku (fotosyntéza a respirace) jsou hlavní reakce živých organizmů transformující energii
Největší zásobník uhlíku je v oceánech dále v organizmech a půdní organické hmotě
Z oxidů N je významný hlavně N2O, protože je významným skleníkovým plynem
Dusík ve formě NO a NO2 spolu s SO2 jsou hlavními látkami přispívajícími ke kyselým déšťům
Rychlost recyklace fosforu ve vodách závisí na trofických interakcích
stechiometrie - Odvětví chemie zabývající se kvantitativními poměry mezi prvky ve sloučeninách
12. Regenerace živin v suchozemských a vodních ekosystémech
- V terestrických (suchozemských) ekosystémech probíhá regenerace živin v půdním prostředí, tedy v dosahu kořenů primárních producentů, zatímco v celé řadě akvatických prostředí jsou hlavním místem regenerace živin sedimenty nacházející se na dně a ty jsou v případech hlubokých nádrží velmi vzdáleny od primárních producentů
- půda zahrnuje minerály odvozené z matečné horniny (parent rock), sekundární minerály vytvářené zvětráváním matečné horniny, organickou hmotu (vzniklou hlavně z rostlin), vzduch a vodu (nacházejí se v prostůrcích půdy), dále obsahuje kořeny rostlin, mikroorganizmy a další organizmy. Charakteristiku půdy určuje pět (půdotvorných) faktorů: klima, matečná hornina, vegetace, topografie a čas
O – organický horizont - na povrchu půdy, je složen z opadanky (mrtvý rostlinný materiál, jako jsou jehlice, listy, větvičky, tzv. vrstva Oi). Pod touto vrstvou je vrstva Oa, která je tvořena hlavně humusem