EKOLOGI - základní text

jsou tak zranitelnější a náchylnější k vymření než velké). 

Genotypy jed

inců  v rámci  populace  se  často  mění  geograficky.  Příčinou  toho  mohou  být 

rozdíly v 

selekčních  faktorech  v různých  částech  areálu  populace  nebo  mohou  být  důsledkem 

náhodných  změn  (genetický  drift,  zakladatelský  efekt),  v  izolovaných  nebo  částečně  izolovaných 

6 

subpopulacích. Ovšem populace nemusí být izolovány, aby u nich došlo ke genetické diferenciaci. 
Jestliže rozdíly v 

selekčních  faktorech  mezi  dvěma  stanovišti  jsou  velmi  silné  relativně  k rychlosti 

genového toku mezi nimi, potom mohou být tyto rozdíly udržovány diferenciální selekcí. Tato situace 

často  vede  k postupné  geografické  změně  ve  frekvencích  alel  nebo  v  nějakém  geneticky  řízeném 

fenotypovém  znaku,  které  se  říká  klinální variabilita  (cline).  Tato  variabilita  může  dát  vznik 

ekotypům adaptovaným na místní podmínky (viz další text). 

Předchozí  diskuse  jasně  ukázaly,  že  malé  a  izolované  populace  mohou  ztrácet  genetickou 

variabilitu  a  tak  ztrácet  schopnost  reagovat  na  změny  prostředí.  To  vyvolává  zejména  na  úseku 

ochrany přírody (konzervační biologie) otázku, jak musí být populace velká, aby k těmto negativním 

jevům  nedocházelo?  Velikost  populace  musí  být  taková,  aby  přirozené  mechanizmy zvyšování 

diverzity přinejmenším  vyrovnávaly  nepříznivé dopady  mechanizmů snižování diverzity. Avšak určit 
tuto velikost 

u konkrétní populace není snadné. U řady populací se totiž nerozmnožují všichni jedinci,