EKOLOGI - základní text

populační hustotu než stejně velcí savci a dále vodní bezobratlí, kde 

je  tomu  naopak  (zřejmě  to  souvisí  s pohyblivostí  jedinců).  U  rostlin 

byl vztah velikosti a populační hustoty studován po celé 20. století a 
výsledky shrnul J. WHITE. 

Stejně jako u živočichů, i u rostlin dochází 

k 

poklesu  populačních  hustot  s rostoucí  tělesnou  velikostí  (viz obr. 

7.21). I když je vztah velmi podobný jako u živočichů, mechanizmus 

je poněkud odlišný: zatímco u živočichů představuje každý bod grafu 

nějaký  druh,  u  rostlin  je  tomu  jinak:  i gigantický strom  začíná  svůj 

život  jako  malý  semenáček  rostoucí  často  ve  velmi  vysokých 

populačních  hustotách;  s růstem  jedinců  dochází  ke  zřeďování 

porostů, a tak se  vztah  hustota-velikost dynamicky mění  v průběhu 

života  jedinců. K čemu  jsou  však  podobné  studie  dobré?  Jako vždy, podobné empirické vztahy 
ukazují, co je v 

přírodě možné. Porovnáním s nějakým konkrétním druhem tak můžeme odhadnout, 

zda  je  jeho  populační  hustota  normální  či  příliš  malá  (tedy  jedná  se  o  druh  vzácný  –  a to souvisí 
s 

ochranou přírody, viz dále v textu a též soubor „sedm podob vzácnosti“). 

4 

Populační  hustoty  nebývají  stále  stejné,  ale  často  se  podstatně  mění  v čase,  což  jest  velmi 

nápadné  zejména  u  zemědělských škůdců, kde to je také dlouhodobě sledováno. Místní populační 

hustota  může  být  ovlivněna interakcemi s ostatními