EKOLOGI - základní text

hostitele tak, že potlačí jiné parazity. Nebo hořlavé oleje  v listech eukalyptů  v Austrálii podporují 

četné  požáry,  což  může  ničit  kompetitory. Alelopatie zajímá  ekology  studující  zemědělské 

systémy,  protože  alelopatický  vliv  plodin  proti  plevelům  může  být  velmi  prospěšný  (někdy  je 
nazýván  heterotoxicitou

).  Ovšem  alelopatie  může  hrát  v zemědělských  systémech  také 

zápornou  roli,  např.  pěstování  týchž  plodin  na  stejném  poli  přináší  efekt  autotoxicity, což je 

vlastně  záporný alelopatický efekt druhu na sebe sama. Podobné jevy byly popsány i u pícnin, 

které často bývají na poli více let po sobě. Alelopatické jevy se také mohou projevit u smíšených 
kultur. Zájem šle

chtitelů  je  tedy  soustředěn  na  tvorbu  odrůd,  které  by  lépe  snášely  své  vlastní 

toxiny a přitom byly kompetitivní s plevely. 

V 

literatuře je celá řada studií o vlivu kompetice na výkonnost (=růst, plodnost) organizmů. 

Ovšem je  zde  nebezpečí, že se může jednat o skryté nepřímé vlivy. Tak např. jestliže  z porostu 

dvou rostlin jednu odnímáme při zachování stejné hustoty porostu a druhá vykazuje zlepšený růst, 
potom to 

často vysvětlujeme kompeticí. Ovšem ve skutečnosti to může být tak, že rostlina, kterou 

odstra

ňujeme, je hostitelem nějakého společného herbivora a jejím odejmutím se sníží herbivorní 

zátěž na druhou rostlinu, čímž se zlepší její růst. Odlišit tedy přímé a nepřímé vlivy bývá nesmírně 
obtížné.  

Které druhy s 

největší pravděpodobností kompetují?