EKOLOGI - základní text

ětšováním vzorku se hranice citlivosti (veil line) posunuje směrem 

nalevo, čímž odhaluje stále větší a větší počet druhů.  

Zvyšování  počtu  druhů  se  zvětšováním  rozlohy  oblastí  je  vysvětlováno  několika 

hypotézami.  Rovnovážná  hypotéza  (equilibrium hypothesis)  vychází z  teorie ostrovní 
biogeografie (viz další text

), která se týká vztahu počtu druhů a velikosti „ostrovů“ (slovo „ostrov“ 

je v 

uvozovkách,  protože  nemusí  jít  o  skutečné  ostrovy,  ale  o  obyvatelné  plošky  oddělené 

neobyvatelnou krajinou). 

Počet druhů „ostrova“ je vysvětlován rovnováhou mezi osidlováním a 

11 

vymíráním: 

větší „ostrovy“ jsou  ve  větší míře osidlovány a je v nich menší míra vymírání než 

v 

malých „ostrovech“ a proto hostí větší počet druhů. Podle hypotézy narušování (disturbance 

hypothesis),  jsou 

populace  na  malých  ostrovech  náchylnější  k narušování. Dalo by se tedy 

očekávat,  že  počet  druhů  se  snižuje  se  zmenšující  se  plochou  oblastí.  Hypotéza diverzity 

stanovišť  (habitat diversity hypothesis),  předvídá,  že  větší  oblasti  mají  více  různých 
stanovištních typ

ů  než menší oblasti,  a  za  předpokladu,  že  stanovištní  specializace  je 

významná,  musí  větší  oblast  obsahovat  větší  počet  druhů  než menší oblast.  V některých 

studiích se skutečně ukazuje, že stanovištní heterogenita lépe odráží počet druhů než samotný 
plošný rozsah v oblasti. 

A za třetí: větší oblasti mohou obsahovat více druhů jednoduše proto, 

že 

představují větší „cíl“ pro imigraci, čemuž se říká hypotéza pasivního