EKOLOGI - základní text

rozšířené stromy, byl sice větší než počet druhů kůrovců napadajících méně rozšířené stromy, 
ale druhová diverzita v každém stanovišti byla zcela nezávislá na velikosti areálu hostitelského 
stromu. To by napovídalo, že platí druhá  hypotéza (tj. že v rámci širokého areálu hostitelského 

druhu existuje jakýsi „obrat“ býložravců, jejichž složení se oblast od oblasti mění, ale v každé je 

jejich  počet  přibližně  stejný). Tím se dostáváme k otázce  odhalení  příčin  regionálních  vzorů 

složení společenstev, k čemuž nám může napomoci analýza potravních sítí.  

Analýza potravních sítí odhaluje strukturu 

společenstev  

Potravní  sítě  (food webs) představují  různé  způsoby,  jakými prochází energie 

společenstvy (v  zásadě  popisují to, kdo požírá koho).  Potravní sítě jsou složeny z potravních 

řetězců, které vyjadřují  přenos  energie  od  primárních  producentů,  přes  řadu  konzumentů,  do 

postupně  vyšších a  vyšších trofických úrovní. V několika předchozích kapitolách již  jsme tyto 
termíny používali, abychom popsali pohyb hmot v ekosystémech, dynamiku  systému 
konzument-

zdroj atd. Analýza potravních sítí je významným prostředkem k pochopení dynamiky 

společenstev.  Na  začátku  20.  století  začali  ekologové  znázorňovat  potravní  sítě  schématy, 
v nichž spojnice 

spojovaly druhy podle jejich potravních vztahů, a tyto první analýzy potravních 

sítí byly čistě popisné. Popisný přístup proklestil cestu analytickému přístupu v polovině 50. let, 
kdy  se objevil názor, že 

zvyšování složitosti organizace společenstva  vede ke  zvyšování jeho 

dynamické stability

.  Důvod  pro  tuto  úvahu  byl  jednoduchý: jestliže  ve  společenstvu  existuje