EKOLOGI - základní text

řivky  vzniklé  analýzou  různých  vzorků 

(rarefaction curves) 

mohou být přímo srovnávány bod po bodu za předpokladu, že všechny byly 

získány stejnou monitorovací technikou.  

Příspěvek  každého  druhu  k indexu diverzity společenstva  závisí na celkové početnosti 

tohoto druhu ve společenstvu. Z mnoha publikovaných indexů diverzity se běžně používají dva: 

Simpsonův index a Shannon-Weaverův index. V obou případech je základem výpočtu proporce 
(pi) druhu (i) v celkovém vzorku (pi 

je vlastně pravděpodobnost, že jedinec náhodně vybraný ze 

společenstva  patří  právě  druhu  i). 

Simpsonův  index  diverzity  je  dán vzorcem: D=1/∑p

i

2  a 

mění se od 1 do S (kde S je celkový počet druhů). Tak např. vzorek obsahující 5 druhů, které 

jsou stejně relativně početné (každé p

i=0,2)  má  pi

2=0,04, 

∑p

i

2=0,2 a 1/

∑p

i

2=5  (což je 

číselně 

rovno  celkovému 

počtu  druhů  ve  vzorku).  Shannon-

Weaverův  index  diverzity  byl vyvinut 

z teorie  informace 

a  počítá  se  jako:  H=-

∑p

ilogpi 

a  stejně  jako  Simpsonův  index  váží  vzácné 

druhy 

méně  než hojné (stává se,  že  i  u druhově chudších společenstev  je index  vyšší  než  u 

druhově bohatších, pokud jsou vyrovnanější početnosti jednotlivých druhů).  

V

ětšina studií prokazuje, že příliš  nezáleží  na tom, který index  diverzity je použit  nebo 

dokonce zda je  místo něj použit jen počet přítomných druhů. To je zřejmě důsledek faktu,  že 

společenstva vykazují charakteristické rysy rozložení relativních početností druhů, ze kterých se 
skládají 

(jak  bylo  již  vysvětleno).  Výše uvedené indexy jsou základem metody kvantitativní