EKOLOGI - základní text

jsou lépe vyvinuty u živočichů, kteří se dožívají vysokého 

věku  než  u  krátce  žijících  příbuzných.  Tato  pozorování  naznačují,  že  rychlost  stárnutí  může 

podléhat evolučním změnám prostřednictvím přírodního výběru. Stejně tak jako všechny ostatní 
rysy  životních  historií, i 

prodloužení  stárnutí  může  přinášet  náklady,  které  mohou  snižovat 

reprodukci  v 

mladším  věku.  Jestliže  vyžadují  procesy nápravy poškození energii a zdroje a 

jestliže mortalita je tak vysoká, že jen 

malý počet jedinců se dožije vysokého  věku, může být 

výhodnější alokovat zdroje do časné reprodukce  na úkor prodlužování  věku.  Pokud by jedinci 

populace  nestárnuli,  tak  by  různé  nehody,  zapříčiňující  smrt,  ovlivňovaly  jak  mladé  tak  staré 
jedince rovným dílem v kaž

dé  věkové  třídě  a i v tomto  případě  by  starších  jedinců  ubývalo, 

protože 

pravděpodobnost  nehod  roste  s rostoucím  věkem  (sčítá  se  za  jednotlivá  časová 

období). 

To  dokumentuje  jeden  experiment,  kdy  vědci  číslovali  všechny  zkumavky,  které 

přicházely do jedné laboratoře, takže v každém okamžiku věděli, jak je která „stará“. Zkumavky 
sice  „nestárly“

, ale příležitostně se rozbily či jinak  zničily. Po určité době  vědci provedli rozbor 

„věkové struktury“ zkumavek v laboratoři a zjistili poměry zcela obdobné populacím organizmů 
v 

přírodě (tj. vysoký podíl „mladých a stále nižší podíl „starých“ zkumavek). 

S

íla  selekce  na  změny  v  přežívání  nebo  plodnosti  klesá  s tím,  jak  jsou  tyto  změny