EKOLOGI - základní text

druhů jsou (na rozdíl od toho) samčí a samičí funkce odděleny a  živočišní ekologové se tedy 
naopak ptají, 

jaké podmínky zvýhodňují vznik hermafroditizmu (spojení obou pohlavních funkcí 

v jediném jedinci)? 

Jistě, tyto otázky jsou dvě strany téže mince.  

Oddělení  pohlavních  funkcí  do  různých  samčích  a  samičích  jedinců  se  nazývá 

gonochorizmus  (gonochorism, odvozeno  z 

řeckého  gonos  =  potomek  a  choris  =  oddělit). 

Botanici nazývají totéž slovem dioecie  (dvoudomost,  dioecy,  z 

řeckého  di = dva a oikos = 

obývat). Jestliže se 

obě  pohlavní  funkce  vyskytují u jediného jedince, je nazýván 

hermafroditem (hermaphrodite, po synovi boh

ů Hermése a Afrodité, který se při koupání spojil 

do jednoho těla s nymfou). Hermafroditi mohou být buď simultánní (obě funkce se projevují ve 
stejnou dobu)

,  nebo  sekvenční  (jedna  pohlavní  funkce  předchází  druhou).  Některé  ryby 

procházejí  za život 

několikanásobnou  změnou  pohlaví.  Botanici  mají  ještě  termín  monoecie 

o

značující rostliny, které mají na jednom jedinci oddělené samčí a samičí květy. U rostlin jsou 

známé všechny představitelné kombinace pohlavních funkcí, změny pohlaví a podobné jevy.  

Kdy se u populace s 

odděleným  pohlavím  mohou  začít  objevovat hermafroditi? A 

naopak, 

kdy  budou  hermafroditi  evolučně  vyloučeni  z populace?  Pokud  např.  samice  může 

získat  jisté  množství  samčí  funkce  tím,  že  se  vzdá  jenom  malého  množství  samičí  funkce, 
potom 

se může vyvinout hermafrodit. A podobně, pokud samci mohou přidat samičí funkci ke