EKOLOGI - základní text

. Tak  např. jestliže má  nějaká populace 5 samců a 10 samic a tito jedinci  zplodí  za 

určité období 100 potomků, tak každý samec přispěje průměrně dvaceti soupravami genů, ale 
každá samice pouze deseti. 

Předpokládejme,  že  existuje  nějaký  genotyp,  který  dá  vznik 

většímu  počtu  potomků  toho pohlaví,  které  je  v  populaci  méně  početné  (ve výše uvedeném 

příkladu tedy samcům). Tento genotyp bude mít vysokou fitness, protože jeho geny budou ve 

vnukovské generaci více zastoupeny než geny jedince plodícího potomky početnějšího pohlaví. 
D

ůsledkem je zvyšování tohoto genotypu v populaci a vyrovnávání pohlavního indexu. Jestliže 

se samci a samice vyskytují 

se stejnou četností, pak je produkce jednoho či druhého pohlaví 

vyrovnaná 

a není žádný selekční tlak na změnu pohlavního indexu.  

Pohlavní  index  1:  1  může  být  jednoduše  důsledek  nejběžnějšího  způsobu  určování 

pohlaví a to je způsob založený na pohlavních chromozomech. To pohlaví, které určují nestejné 

chromozomy  (u  člověka  jsou  to  muži),  totiž  produkuje  přesně  stejný  počet  „samčích“  a 

„samičích“  gamet.  Ty  po  splynutí  s  gametami  pohlaví,  které  je  v pohlavních chromozomech 
homozygotní, dávají vznik stejnému p

očtu  samců  a  stejnému  počtu  samic.  Heterozygotní 

pohlaví bývá samec (n

apř. u savců) nebo samice (např. u ptáků a u motýlů), ale tyto rozdílné 

typy určení pohlaví nemají vliv na pohlavní index. Situace však  může být taková,  že pohlavní 

index  nemusí  být  důsledkem  určitého  mechanizmu  určení  pohlaví, ale zcela naopak, 
mechanizmus