EKOLOGI - základní text

,  protože  jsou  přenášeny  do  potomstva  dvojnásobnou  rychlostí.  A  tak,  jestliže samci 

vzniklí z 

jediného  rodiče  přispívají  k  fitness více než polovinou než samci  z potomstva dvou 

rodičů,  potom se  geny  pro  haplo-diploidii v populaci  šíří.  Z jediného  rodiče  však  nemusí 

31 

vzniknout samec, ale samice. To potom vede k úplné partenogenezi

, při níž vznikají haploidní 

klony  nepohlavně  se  rozmnožujících  samic.  To  může  mít  výhodu  v  přenosu  genů  do  další 
generace,  ale také nevýhodu vzhledem k 

postupné  ztrátě  genetické  diverzity  (neexistuje 

rekombinace).  

Některé haplo-diploidní druhy jsou parazitoidi anebo se vyvíjí v plodech některých rostlin. 

Hostitelé některých z nich se vyskytují jen řídce a najít partnera je natolik obtížné, že se samice 

páří již  na  hostiteli,  z kterého se vyvinuly. Jestliže je tedy hostitel parazitován jedinou samicí, 
potom se její dcery 

páří se svými bratry. Za těchto okolností je početnost vnukovské generace 

(která je mírou fitness matky) 

přímo úměrná počtu jejích dcer a samčí pohlaví tak má sníženou 

fitness. 

A  skutečně,  u  mnohých  druhů  byl  pozorován  nižší  počet  samců  než samic.  Někdy 

nalezneme v 

celé  snůšce  jen  jednoho  samce  (ten  bývá  bezkřídlý) a v extrémním  případě 

oplodní samice ještě v larválním stadiu v těle svého  hostitele. U  některých živorodých roztočů 

oplodňuje samec samice ještě v rámci mateřského těla (a u některých pláštěnců oplodní samičí 

potomky  ve svém  vlastním těle jejich matka, která se v určitém stádiu  vývinu svých potomků