EKOLOGI - základní text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
ystém páření v rámci populace (mating system) rozumíme vzory páření
samců a samic, tj. počet současných a postupných partnerů a vytrvalost párových svazků.
Podobně jako poměr pohlaví, i systém páření populace je založen na behaviorálních
tendencích jedinců, které podléhají evolučním změnám prostřednictvím přírodního výběru.
Důsledkem selekce je sladění s vlastnostmi prostředí. Teorie systémů páření je založena na
následující asymetrii: fitness
samce je obvykle určeno počtem partnerek, které dokáže získat a
oplodnit, zatímco fitness samice je dáno
její schopností vyprodukovat vajíčka eventuálně
postarat se o potomstvo
(a nemusí vůbec souviset s množstvím jejích pohlavních partnerů). Tak
např. samice nějakého savce s dlouhou dobou gravidity se v této době sice teoreticky může
pářit s mnoha samci, to ale nijak nezvýší její fitness. U samce naopak, alespoň teoreticky, může
každé páření zvýšit jeho fitness. U samce tak selekce může upřednostňovat promiskuitní
jedince, zatímco u samic jedince s lepší schopností vybrat samce s nejlepším genotypem.
Samičí gamety jsou obvykle větší než samčí a na jejich tvorbu je zapotřebí větší množství
zdrojů. Potřebu zdrojů dále zvyšuje živorodost či péče o potomstvo.
Na první pohled by se mohlo zdát, že ideální je takov
ý systém páření, kdy se samci páří
s maximálním množstvím samic a poté je opustí a samice se samy starají