EKOLOGI - základní text

o mláďata. Ovšem 

z pohledu samice by zase 

mohla být ideální strategie spářit se a pak samce opustit a nechat ho 

se svými potomky. Zatímco se samec bude o potomky starat, ona by 

pokračovala ve shánění 

zdrojů pro produkci dalších vajec. Tyto strategie však nejsou slučitelné. Náklady a užitky z péče 

o  potomstvo  jsou  odlišné  u  samců  a  samic  a  jsou  ovlivněny  celou  řadou  faktorů  vnějšího 

prostředí  i  fyziologických  faktorů  a  jsou  také  ovlivněny  způsobem,  jakým  jsou  v přírodě 

rozmístěny zdroje.  

Jestliže se samec páří s tolika samicemi, kolik jich může najít a přesvědčit a ničím jiným 

nepřispěje potomstvu než svými geny, říkáme, že je promiskuitní (promiscuous). Promiskuita 

obecně  vylučuje  trvalé  párové  svazky.  U  promiskuitních populací obvykle nacházíme  velikou 
variabilitu  v 

reprodukčním  úspěchu  jednotlivých  samců.  Někteří  jedinci  se  páří  mnohokrát  a 

s mnoha samicemi a jiní 

třeba  vůbec  ne.  Celkově  je  u  živočichů  promiskuitní  systém  páření 

velmi běžný a je téměř všudypřítomný u cizosprašných rostlin. Jestliže  mohou samci  nějakým 

způsobem  přispět  k plodnosti svých partnerek,  např.  tím, že jim shání zdroje  nebo  se  přímo 

starají o potomky, systémy páření se mění z promiskuitního (kde je příspěvek samců nejmenší), 

přes  polygami   a  seriální  polygami   k přísné  monogami   (u  níž  je  samčí  příspěvek  největší). 
Polygamie je takový systém 

páření, v němž jedinec jednoho pohlaví vytváří dlouhodobé svazky