EKOLOGI - základní text

systému 

páření.  Ten  je  graficky  znázorněn  na obr. 33-6. 

Představme  si  nějaké  heterogenní  prostředí,  kde teritoria, 
která mohou samci obsadit, obsahují 

různé množství zdrojů 

o různé kvalitě. První samec, který území obsadí, si vybere 
teritorium o nejvyšší 

kvalitě  (to  je  samec  označený  na 

obrázku písmenem a).  Ostat

ní samci, kteří postupně dané 

území obsazují  (b,  c,  d  atd.), zabírají  teritoria 

postupně 

menší a menší kvality  (t

o vyznačuje křivka, která má sklon 

doleva  dolů).  První  samice,  která  do  území  přijde,  si 
vyhledá samce s  nejlepším teritoriem  (v zobrazeném 

případě samce a), další samice potom samce b, c, d a tak 
dál. Samice, která 

(v našem případě) přijde jako pátá, se už 

musí rozhodovat,  zdali se spojí se samcem, který se 
nachází na území nízké kvality  (samcem  e), nebo jestli 
vstoupí do polygynního svazku se samcem a. Ten je sice již 
zadaný,  ale ovládá mnohem 

kvalitnější  území  než 

„nejbohatší“ dosud nezadaný samec  (e), 

čímž  očekávaná 

fitness této (páté) samice bude v 

obou případech stejná (jak 

je znázorněno na svislé ose). Příchodem páté samice bylo dosaženo tzv. polygynního prahu.  

Model polygynního prahu (polygyny threshold model) 

tedy vyjadřuje fitness samice, která 

se  páří  s monogamním samcem  a  fitness  samice,  která  se  páří  s polygynním samcem, jako 

funkci  kvality  samčího  teritoria.  Podle  tohoto  modelu  se  polygynie  vytváří  u  těch  druhů,  kteří 
obývají 

území,  která  se  podstatně  liší  v kvalitě  a  množství  zdrojů.  Samice, které se spojí