EKOLOGI - základní text

páření  některých  promiskuitních  živočichů  (jako jsou 

třeba  ptáci  nebo  některé  žáby)  je  existence  společných  pářících  míst,  u  ptáků  se  nazývají 

tokaniště,  kde  se  hromadí  samci  a  vykonávají  zde  často  velmi  náročná  představení,  která 

přilákají samice. Vyvíjí se zřejmě proto, že společné předvádění většího počtu samců najednou 

představuje  pro  samice  silnější  lákadlo  než  představení  jediného  samce.  Pečlivá  pozorování 
chování  jespáka bojovného (Phylomachus pugnax) odhalila, 

že se zvyšováním počtu samců na 

tokaništi se také zvyšuje 

četnost  páření, a to  až do celkového  počtu  pěti  samců.  Většina 

z 

těchto  páření  uskuteční  dominantní samci.  Samci,  kteří  jsou  samicemi  méně  ceněni,  mají 

příležitost k páření teprve tehdy, je-li počet samců větší než 6. Chování samců zahrnuje složité 
rituální pohyby, z 

nichž  některé jsou  určeny k lákání ostatních samců  na tokaniště. Není divu, 

ž

e dominantní samci  ztrácejí o toto chování  zájem,  jestliže  je přítomno  na tokaništi 5 nebo 6 

samců. Ovšem samci postavení nízko  na společenském  žebříčku pokračují v lákání ostatních 

samců,  protože  teprve  v přeplněném  tokaništi  mají  naději, že  čas  od  času  získají  nějakou 
samici.  

 
Pohlavní výběr vedl ke vzniku propracovaného dvoření 
Pohlavní výběr (sexual selection) popisuje situaci, kdy jedno pohlaví (obvykle samice) 

ovlivňuje  kvalitu  znaků  druhého  pohlaví  tím,  že  si  vybírá  partnery  pro  páření.  Obvyklým 
výs