EKOLOGI - základní text

ledkem pohlavního výběru je pohlavní dvojtvárnost (sexualy dimorphism) což je rozdíl ve 

fenotypu mezi samčími a samičími jedinci téhož druhu. Ten se týká vnějšího vzhledu, zdobení, 
barvy i chování. Pohlavní dvojtvárnost (také nazývaná pohlavní dimorfizmus) 

může  v zásadě 

vzniknout 

třemi způsoby. Pohlavní funkce samců a samic mohou být natolik rozdílné, že se to 

odráží v 

evoluci  jejich  životních  historií  a  ekologických  vztahů.  Například  to,  že  samice  často 

produkuje podstatně větší gamety než samec, může způsobit závislost plodnosti samice na její 
velikosti. Proto jsou 

u některých druhů samice mnohem větší než samci (což je situace známá 

třeba  u  pavouků). Navíc,  samice  často  potřebuje  dodatkové  zdroje  pro  ochranu  mláďat,  což 

může vést k tomu, že v této fázi života obývá úplně jiné prostředí než samec. Různá prostředí 
tak mohou vyvol

ávat  různé  selekční  tlaky  vedoucí  k pohlavní dvojtvárnosti. Pohlavní 

dvojtvárnost  může  být  také  způsobena  soupeřením  mezi  samci,  které  může  vyústit  v evoluci 
propracovaných „zbraní“ pro takovýto boj

,  jako  jsou  např.  parohy  jelenovitých,  rohy,  zvětšení 

kusadel 

roháčů, vznik různých bizardních výrůstku apod. Selekce založená na kompetici mezi 

jedinci stejného pohlaví se nazývá vnitropohlavní 

výběr  (intrasexual  selection).  A  za  třetí 

může  pohlavní  dvojtvárnost  vzniknout  jako  důsledek  výběru,  kterým  jedno pohlaví vybírá 
jedince druhého pohlaví.  Až na  výjimky 

jsou  to  samice,  které  tento  výběr  provádějí  (female